Tak silná proticírkevní kampaň tu za celých 22 let po revoluci nebyla. Tento týden začne sněmovna projednávat "zákon o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi". (Nikoli zákon o církevních restitucích.) Opozice, jež se v této věci dokázala spojit s lidem, buší do zákona hlava nehlava už měsíce. Vláda spustila vlažnou obhajobu minulý týden...
Pro církve (nejen tedy pro katolickou církev), se ten zákon stal katastrofou. Spolu se socialisty (a za vydatné podpory komunistů) z nich udělal zlodějky. Věřící se nestačí divit, jak popularita křesťanů u nás od převratu v roce 1989 klesla. Mimo jiné se argumentuje tím, že klesá počet věřících a že to prý dokazují i sčítání lidu (naposledy Václav Pavlíček v Právu). V roce 2001 se k církvím a náboženským společnostem podle sčítání hlásilo 32 procent občanů, o deset let později 14 procent... Problém je ovšem v tom, že stát má čím dál horší pověst, státu věří čím dál méně lidí a při sčítání je údaj o vyznání nepovinný, dobrovolný. Takže se z toho čísla nemůže vycházet, nevypovídá vůbec nic.
Proč vlastně zákon o nápravě křivd tolik vadí? Mimo jiné proto, že je spojen s vládou Petra Nečase (ODS), s ódéeskou a topkou. (Ta další "strana", LIDEM, je málo důležitá.) Vláda a vládní strany jsou spojeny s kmotry, část ministrů slouží už poněkolikáté, ministrovali za Mirka Topolánka. Pro mnoho občanů je to parta, za níž se dál ve dne v noci krade, tuneluje, korumpuje. Někteří ministři jsou přímo spojováni s kmotry (Bendl, Kuba). A právě tahle vláda najednou přichází napravit křivdy na církvích. Navíc v době, kdy se lidem škrtá, zvyšují se daně, rostou ceny všeho, bohužel i potravin. Když komunistické křivdy s dvaadvacetiletým zpožděním napravují naprosto nedůvěryhodní politici, zlost lidu se obrací i proti těm, na nichž se minulý režim křivd dopouštěl.
Minulý týden ODS spustila kampaň, v níž tvrdí, že ČSSD získala své sídlo, Lidový dům, v "privilegované restituci, jaké se v této zemi nedostalo vůbec nikomu". Zaprvé je to trochu pozdě, zadruhé je to zase jen útok na politické soupeře. Co naprosto chybí, je vysvětlovací kampaň, kterou měl vést sám premiér. Nedůvěryhodně znělo i vyjádření člena NERV (vládní ekonomické rady) Jiřího Schwarze, že se "církevní restituce" vyplatí, neboť státu přinesou 28 miliard korun. Jednak mu stejně většina nevěří, a jednak je takový výpočet příliš složitý na nějaké veřejné vysvětlování. Ostatně, jak víme, zákon má napravovat část starých křivd, tak proč by měl být pro stát ještě ekonomicky výhodný? Nějak to nepasuje dohromady.
Naštvaní jsou i někteří ódéesáci. Zákon odmítají. Naposledy europoslanec Hynek Fajmon, mimochodem protestant. "Restituce" odmítá, navíc si stěžuje na atmosféru, jež panuje ve vedení ODS při jejich prosazování. "Zastánci církevních restitucí neargumentují. Obvykle řeknou, že takhle jsou restituce domluvené, proto je strana musí podpořit. S nikým se nevybavují a chtějí to protlačit v současné podobě."
V neděli mi jiný, vysoko postavený člen jednoho evangelického sboru řekl: "Snad by bylo lepší, kdyby ten zákon neprošel. Vždyť nám škodí." Stěžoval si na to, že protestanti jsou najednou jakoby součástí katolické církve, a tvrdil, že by bylo lepší se na vyrovnání vykašlat.
Zákon o nápravě křivd zatlačil církve do kouta, na okraj, vyděsil část křesťanů a vášnivá, nevěcná debata okolo něj ukázala, že věřící jsou u nás nejen nemilováni, ale dnes už zase nenáviděni. Nenávidět církve je moderní.
