ČSSD se na vládě neúspěšně pokusila prosadit bezplatné stravování pro všechny předškoláky a první stupeň základních škol. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale nesouhlasí a předložil protinávrh: na obědy zdarma by dosáhly jen děti rodičů, kteří pobírají přídavky.
Plán na bezplatné obědy pro děti sklidil obrovskou mediální kritiku. Od některých asociálních politiků z pravicových stran se negativní ohlasy daly čekat, v myšlenkách minulého tisíciletí ale bohužel uvázli i někteří liberální ekonomové. V konečném důsledku je ale vlna nesouhlasu s obědy pro děti zdarma zpátečnická. Oproti tomu návrh poslankyně Kateřiny Valachové na plošné obědy zdarma důvodem, proč si ČSSD zaslouží potlesk. Ministr školství za ANO v tomto případě se svým "kompromisem" selhal.
Shrňme si fakta. Rodiče doplácejí průměrně ve školkách třicet pět korun denně (celodenní strava), u základní školy je to dvacet pět korun (oběd). Viděno pražskýma očima jde o zanedbatelnou částku. V sociálně vyloučených lokalitách je pětistovka za měsíc podstatným výdajem. Důsledky vidíme. Patnáct tisíc dětí hladoví. Je to vina rodičů? V některých případech ano. Ale rozhodně to není chyba dětí!
Rozsáhlé britské studie v posledních letech potvrdily, že obědy pro děti jsou přínosem. Opět fakta: společné jídlo zlepšilo školní výsledky, najedený žák či žačka nosili domů lepší známky. Průzkumy ve Švédsku a Finsku prokázaly zlepšení sociálních dovedností žáků. Stačilo málo: všechny děti chodily do jídelny, ruku v ruce se zákazem mobilních telefonů byly nuceny si spolu povídat. A konečně: pedagogické fakulty evropských univerzit (včetně těch českých) ve svých výzkumech zjistily, že klíčové pro kvalitní vzdělávání ve škole je klima v dané instituci. Najedené děti méně zlobí. Jsou přátelštější. Dávají více pozor. To působí pozitivně i na psychiku učitele.
Spor vyvolává skutečnost, že by obědy zdarma měly mít podle návrhu ČSSD všechny děti, nejen ty sociálně slabé. Celkem to bude stát šest miliard korun ročně. Proč mi to vůbec nevadí? Děti nejsou levičáků nebo pravičáků. Děti se nemají dělit na ty z chudých a bohatých rodin. Každé dítě má právo prožít dětství a stát se samostatným, vzdělaným, svobodným dospělým. Děti jsou budoucnost a jedna z mála cílových skupin, kde je vynaložení finančních prostředků investicí, nikoli utrácením.
Plošností se vyvarujeme vnitřních konfliktů ve školách, za koho stát platí, a za koho nikoli. Zbavíme se neuvěřitelné byrokracie a administrativy, kterou by s sebou přineslo stanovení podmínek pro hrazení obědů. Pokud mají mít děti obědy proplaceny ze státních peněz, musejí jej dostat všechny. Škálování na ty chudé a bohaté k ničemu dobrému nepovede. Je škoda, že toto ministr školství Robert Plaga ještě stále neví.
