Sarajevský paradox

Je to zajímavý paradox, totiž pojmenování první velké novodobé politické krize, která se odehrávala v těchto dnech před deseti lety – v dějinách zůstane sarajevským atentátem. Byl to klíčový propagandistický tah obránců velkého průšvihu. Sarajevský atentát se vžil, protože obránci zvítězili a obhájili politickou existenci i se švýcarským kontem ODS.

O černých penězích, kterými tehdy strana disponovala, není pochyb a jednou se určitě, až o nic nepůjde, dovíme, jak to bylo. Ten paradox, kdy je přijat slovník obhájců nepravosti, lze ale jednoduše vysvětlit. Útočníci brali černé konto strany jen jako záminku k odstranění velkého předsedy. Někteří útočníci možná byli upřímně šokováni podivným financováním strany, většina z nich ale byla hnána motivem sestřelit konečně toho Klause, proto se k akci přidala i spousta mamlasů, kteří ucítili šanci, s vírou, že přichází jejich chvíle. Celý problém byl v tom, že vyzrazení tajného konta sloužilo k odstranění jednoho člověka, ostatní důvody, možná i pádné, se útočníkům vysvětlit nikdy nepodařilo.

Dnes už by to nikdo tak hloupě, euforicky, vybaven pravdou a láskou, nedělal. Tenkrát to vůbec byly jiné časy, nejenže tehdejší skandály měly jinou úroveň, oni i ti politici se chovali jinak. Zdáli se kompetentnější, vzdělanější, kradlo se s trochu větší grácií, stud měl hranice někde jinde... Tenkrát to byla prostě jiná doba, jiná liga.

Hezký týden

Sarajevský paradox

Další čtení

„Zabil lidi cez padáky“ nadával Babiš Kalouskovi. Omluva nutná, řekl soud

Do Krkonoš se vrací sokoli, chtějí hnízdit. Nerušit, prosí správa parku. Ani drony

Přišlo ochlazení, čekejte mraky, deště a možná i náledí. Slunce až v neděli

Naše nejnovější vydání