Štěstí je horká puška

John Lennon kdysi zpíval Happiness Is a Warm Gun (Štěstí je horká puška). Kdo nepoznal, neuvěří.

Kdo střílel jen z donucení a navíc do neživého terče jako já kdysi na povinné vojenské katedře, o tom nemá co mluvit. Při přípravě článku na téma Jak najít štěstí jsem se proto vydal za člověkem, který střílí dobrovolně a s radostí.

"Když jsem trefil svého prvního srnce, samým štěstím jsem omdlel a sesul se ke kořenům," vyprávěl mi jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka. Taková šťastná rána je prý lepší než orgasmus, člověk při tom zrychleně dýchá a slastí se mu třesou ruce.

Mám co do činění s úchylem? Pan Kostečka mi v sídle své jednoty obložené parožím i kůžemi vlků (prý dar z Ameriky) trpělivě vysvětluje, že tenhle způsob prožívání štěstí je nejzákladnější ze všech základních. Byly doby, kdy nebyly supermarkety a člověk musel lovit, aby přežil. Když ulovil, roztřásl se dojetím jako ratlík. Není to tak dávno, a proto ten reflex v nás pořád je, hlavně v chlapech.

Stresovaný divočák

Jenže dnes už ani myslivec na lovu závislý není. Nepřijde mu proto divné zabíjet jen pro potěšení, není mu toho zvířete prostě líto? "Mně je líto hlavně zvířat na jatkách a v drůbežárnách. Srnec, který si vykračuje po louce, je do poslední chvíle šťastný. A dnes jsou naše zbraně výkonné, takže zhasne brzy," přesvědčuje dál vášnivý nimrod. Navíc zvěřina (jiné maso nejí) je vlastně biomaso - na rozdíl od masa zvířat nadopovaných antibiotiky a kontaminovaných stresovými hormony, jež produkují ve smrtelné hrůze před porážkou.

Myslel jsem na to při příští návštěvě restaurace a objednal kýtu z divokého kance. Byla dobrá, ale zásadní rozdíl při srovnávání s vepřem domácím jsem nepocítil. Možná že ten divočák byl taky trochu stresovaný.

K TÉMATU: Štěstí je infekce. A je neprodejné
                    Zájem Čechů o politiku klesl. Lidé jsou ale šťastnější

Vzpomněl jsem si totiž na jediný hon, jehož jsem byl kdysi jako novinář přítomen. Pamatuji se na zoufale kličkující zvířata a myslivce, kteří pálili do všeho, co se hýbalo. Teprve když to uteklo, začali se přít, jestli to byla liška, nebo zajíc...  Nakonec pár ušáků a jednu lišku přece jen uštvali. Lovci vypadali docela šťastně.

Štěstí je možná horká puška, ale já budu raději dál trpět při nákupech v supermarketu.

Foto: Lucie Pařízková