Rozvojová pomoc je jednou z cest, jak zmírnit migrační tlak na Evropu, řekl ředitel České rozvojové agentury (ČRA) Pavel Frelich. Nezastupitelnou roli v boji s chudobou, která je jednou z hlavních příčin ekonomické migrace, podle něj hrají nevládní organizace a v poslední době i soukromý sektor. Úspěšnou spolupráci s českými firmami chce Frelich v čele ČRA rozvíjet dál. V desátém roce existence agentury je jeho cílem také více propagovat české rozvojové projekty u veřejnosti.
"Osobně mi dává smysl, že když je tu spíše negativní cítění k tomu přijímat uprchlíky, tak pojďme pomáhat v těch zemích původu a zvyšovat jejich životní úroveň," zmínil Frelich jeden z aktuálních motivů pro poskytování rozvojové pomoci.
Dodal, že si uvědomuje, jak je obtížné ospravedlnit posílání prostředků jiným zemím v situaci, kdy i v České republice existují sociální problémy. "Musíme ukazovat, co děláme a proč to dává smysl," popsal jeden ze svých cílů pro čtyřleté funkční období. "Rozvojová pomoc není to, co by mělo být kritizováno a co by mělo být vnímáno tak, že se na něčem se parazituje," míní.
Podle schváleného plánu zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2018 bude letos Česká rozvojová agentura hospodařit s více než půl miliardou korun. Většina peněz se čerpá na projekty dvoustranné pomoci, což vidí Frelich jako příležitost zvednout prestiž Česka jako dárce. "U bilaterální pomoci je mnohem viditelnější česká stopa. Máme tam daleko větší možnost zapojit české subjekty - ať už jsou to privátní firmy, nebo neziskový sektor," uvedl.
Česká republika ve své strategii rozvojové pomoci určila šest prioritních zemí, kam cílí své úsilí. Dlouhodobě bude působit v Bosně a Hercegovině, Etiopii, Moldavsku, Gruzii, Kambodži a Zambii. Projekty jsou zaměřené na udržitelné nakládání s přírodními zdroji, zejména pak na zásobování pitnou vodou, ochranou vodních toků a rozvoj odpadového hospodářství. Česko podporuje také projekty pro zemědělství a rozvoj venkova nebo inkluzivní sociální rozvoj. Cenná je i česká zkušenost s ekonomickou i politickou transformací.
Ačkoliv zapojování soukromého sektoru je v současné rozvojové pomoci výrazným trendem, je podle Frelicha nezbytné mít na paměti, že ekonomický prospěch českých firem není primárním smyslem působení ČRA, ale jeho důsledkem. "Náš cíl je samozřejmě snižování chudoby, pomoc méně vyspělým zemím a zlepšování jejich životních podmínek," řekl. "Jsme ale součástí systému, a tak je třeba hledat i synergie s ekonomickou diplomacií," dodal.
Agentura tak například vypisuje dotace, které pomáhají firmám vyrovnávat rizika při zvažování investic v méně rozvinutých zemích. "Máme možnost pomáhat českým firmám vstupovat na rozvojové trhy, otevírat jim dveře a získávat reference a díky nim pak třeba dosáhnout komerčního úspěchu," přiblížil roli ČRA.
Na začátku března agentura zveřejnila výsledky dotačního programu B2B na podporu soukromého sektoru na rok 2018, do nějž se přihlásilo 78 českých firem. Mohly žádat o dotaci až do výše pět milionů korun. Hodnoticí komise doporučila ke schválení 42 projektů, řekl Frelich. Žádosti do další dotační výzvy programu plánuje ČRA otevřít v dubnu.
Bez zapojení nekomerčních subjektů by však rozvojová pomoc nefungovala. "Pokud chceme dělat smysluplnou a efektivní rozvojovou pomoc, tak samozřejmě i neziskovky jsou pro nás jeden z hlavních partnerů," míní Frelich. "Velmi často znají prostředí, mají své místní partnery, dokážou velmi dobře popsat problémy a připravit a provést efektivní projekt. Jejich role je nezastupitelná," dodal.
