Přemýšleli jste někdy, jaké to je mít IQ jako Einstein a zda to není spíše na obtíž? Své o tom ví jednapadesátiletý Karel Kostka ze Vsetína. Tento ředitel gymnázia je považován za jednoho z nejinteligentnějších lidí u nás. Kromě toho, že sám testuje mozky ostatních pro Mensu, se věnuje pod pseudonymem Karel Cubeca malířství a psaní románů. "Obsáhlý román napíšu do dvou týdnů," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Mensa vám prý naměřila IQ vyšší než 200, je to tak?
Uvádí se, že mám IQ 206. Ale to nejde jednoznačně potvrdit, protože extrémnější hodnoty nad 150 už jsou obtížně měřitelné. Také záleží na tom, zda hodnotíte podle americké, nebo evropské stupnice. Jestliže podle americké, tak je to 206, podle evropské jde o 170. Průměr u populace se pohybuje v pásmu 90-110. Zajímavostí snad může být fakt, že oproti drtivé většině testovaných, kteří využívají při hledání správných odpovědí při testu inteligence logiku a vyvozování, já jsem při vyhotovení testu postupoval spíše intuitivně.
Ovlivňuje vás vaše výjimečnost v běžném životě?
Samotná rozumová inteligence, jakási analytická studená logika, sluší víc počítačům než živým bytostem. Pro život je důležitější inteligence emoční. Někdy se směšuje inteligence se znalostmi a s chytrostí, ale můžete mít IQ vy, jak chcete, pokud mozek nenakrmíte informacemi, vědomosti bude mít jenom povrchní. V běžném životě se necítím, že bych byl nějak výjimečný. Pokud chci něco umět a dokázat, musím se nejdříve učit jako každý jiný člověk. Odlišné je to pouze v umělecké oblasti, a to hlavně v rychlosti práce. Napsat rozsáhlý román o čtyřech stech stranách mi trvá dva týdny, velké plátno namaluji za pár hodin. Přitom se nenadřu, ale tvořím formou jakéhosi automatického psaní či malování.
Jaké to má výhody být nadměrně inteligentní?
Možná více vidíte příležitosti a zřetelněji si uvědomujete mnohé paradoxy kolem sebe i v sobě - například ten, že čím více mozek namáháte, tím je úspornější, stoupá jeho výkon a získává schopnost vykonávat více operací najednou. Je to zdánlivě stejný nesmysl jako byste jela v autě, a čím více zrychlovala, tím by auto bylo silnější a klesala mu spotřeba. U mozku takový paradox funguje, u auta bohužel ne. Z hlediska osobnosti na sobě nic zvláštního nepozoruji, považuji se za činorodého člověka, neustále mám co na práci, netrpím žádnými fobiemi. A slovu nuda nerozumím, nikdy v životě jsem se nenudil.
Nepřipadají vám ostatní hloupí?
Nikdy jsem žádného člověka nepovažoval za primárně hloupého. V životě je to zařízeno tak, že kde osud něco přidá, jinde zase ubere. Jednomu nadělí na intelektu, dalšímu třeba na kráse, a naopak. Působím jako testující Mensy pro Zlínský kraj a také občas přednáším na středních školách a univerzitách o inteligenci a myšlení. Možná byste nevěřila, ale lidé s vysokým IQ mnohdy působí nejistě, roztěkaně, zpomaleně. U řešení problému totiž zvažují více variant řešení, což jim trvá o něco déle než těm, kteří vidí jednu či dvě varianty a rozhodují se překotně a hned. Já třeba nejsem nadšenec do exaktních oborů, jako jsou matematika, fyzika, chemie, kde jsem velmi nejistý a pomalý, zato v humanitní oblasti se cítím jako ryba ve vodě a řada věcí mi jde lehce a rychle.
Proč jste nikdy nevyužil své schopnosti například ve vědomostní soutěži?
Jsem introvert, takže mě vystupování na veřejnosti netěší. Tato vlastnost u mě zvítězila nad touhou využít svou inteligenci tímto způsobem.
Vysoká inteligence je dědičná. Nechal jste testovat také svou rodinu?
Nikdy jsem své dva syny ani dceru netestoval. Nechávám toto rozhodnutí na nich. Ale sleduji je a myslím si, že jablko nepadlo daleko od stromu. Svou manželku bych k testu nedonutil, je to silná osobnost. Na společném pracovišti jsem vůdčí osobností já, ale doma ona (smích).
