Téma TÝDNE
Nejen "ruská" čtvrť. Největší národnostní ghetta v Česku

V Česku pobývá legálně téměř 545 tisíc cizinců, další statisíce zde žijí nelegálně. Postupně získávají povolení k trvalému pobytu, jejich děti už mají české občanství. Sdružují se do komunit a koncentrují se v určitých městských čtvrtích a obcích. TÝDEN zmapoval, kde najdeme největší národnostní "ghetta".

Ve většině světových metropolí najdeme celé cizinecké čtvrtě se zvláštními pravidly. Daly by se nazvat "městy ve městech". V Česku něco takového ve větším měřítku zatím není - zahraniční komunity jsou zde menší a více rozptýlené. Přesto lze vytipovat lokality, jež jsou pro určitou národnost typické.

Pokud například chcete poznat autentický život obyvatel Hanoje, nemusíte létat až do Vietnamu, vzdáleného tisíce kilometrů. Stačí zajet do "malé Hanoje", tržnice Sapa v pražské Libuši. Jde o čtvrť s největší koncentrací Vietnamců v Česku. Aktuálně v ní pobývá a podniká asi dva tisíce příslušníků tohoto etnika, byty mají pronajaté v domech na okolních sídlištích Libuš, Lhotka a Písnice. Zvenčí Sapa nepřipomíná ani tak tržnici, jako spíše opevněné městečko. Najdete v něm školu, školku, jazykové centrum, lékaře, buddhistický chrám, redakce vietnamských časopisů, pobočky pojišťoven, právníky, restaurace a bistra, kulturní sály a samozřejmě řadu obchodů a velkoobchodů se zbožím všeho druhu. Dávno však neplatí, že by se Češi báli do této čtvrti vstoupit a propichovaly je oči nedůvěřivých trhovců.

"Vietnamci, za třiašedesát let, co zde žijí, nejlépe zapadli do naší společnosti," řekl TÝDNU Marcel Winter, předseda Česko-vietnamské společnosti. Podle něho jsou navíc vůči majoritě mnohem otevřenější než dříve. "Každý rok se v Sapě pořádá v sále restaurace Dong Do velký festival pro české občany, na kterém podnikající Vietnamci představují svou gastronomii. Po celé republice pak probíhají akce Poznej Vietnam a další," říká Winter.

Vietnamců v Česku v současnosti žije více než 60 tisíc, z toho 51 tisíc s oprávněním k trvalému pobytu. Nejpočetnější komunitou cizinců jsou však stále Ukrajinci (viz Cizinci na území ČR). Z dalších národů jsou hojně zastoupeni Slováci, Rusové nebo Poláci. A všichni mají v tuzemsku svou lokalitu nebo čtvrť, kde se nejvíce koncentrují.

Malý Vietnam

Vraťme se ale do Sapy. Příběhy Vietnamců, kteří se vypravili za prací do Česka, jsou si podobné. Jejich hlavní motivací bylo především uživit rodinu, finančně zabezpečit děti a postarat se o rodiče, kteří zůstali v jejich rodné zemi. V zásadě lze dnešní vietnamskou komunitu rozdělit na "staré" a "nové". "Mezi prvně zmíněné můžeme počítat ty, kteří přišli už před revolucí nebo krátce po ní a dnes už spolu se svými dětmi rozjíždějí podnikání ve velkém. Druhá skupina přišla později. Řada z jejích členů nemá zájem a ani možnost se kvůli neznalosti jazyka a prostředí integrovat a dále vzdělávat," vysvětluje Hoang Vinh Hien Ba, který se počítá mezi vietnamské "starousedlíky". Jeho rodinná firma se specializuje na výrobu nudlí.

Podobně jako on v naší zemi legálně podniká asi 30 tisíc Vietnamců. V posledních letech začínají být většinovou společností kladně vnímáni díky úspěšné snaze o integraci. Jejich děti dosahují skvělých studijních výsledků a zpravidla umějí perfektně česky. "My nechceme, aby naše děti skončily na stánku. Tlačíme na ně, aby se učily a nemusely se dřít tak jako my," vysvětluje Phong Dang Van, který v Česku žije a pracuje 27 let.

I v rámci vietnamské komunity samozřejmě existují problémy. Asi patnáct tisíc Vietnamců jsou nelegální migranti. Policie má navíc často problémy s padělateli zboží, pěstiteli marihuany, drogovými dealery nebo neplatiči daní. Z posledních kauz zmiňme razii proti nelegálnímu obchodování se vzácnými zvířaty. Při ní celníci objevili v objektu využívaném Vietnamci tělo čerstvě usmrceného tygra a kůže velkých kočkovitých šelem. Produkty z tygrů a jejich kostí jsou totiž považovány v asijských zemích za léčivé a na černém trhu jsou velmi ceněny.

Dělnická ghetta

Nejpočetnější skupinou cizinců u nás jsou Ukrajinci. Nejvíce jich žije v Praze - přes 45 tisíc. Nedá se říct, že by měli svoji typickou čtvrť, nicméně podle výzkumného týmu URRlab (Urbánní a regionální laboratoř Univerzity Karlovy) se koncentrují nejvíce v okolí Smíchova, Vysočan, Černého Mostu nebo Vršovic. V těchto částech města a v areálech průmyslových podniků bývají i cenově přijatelné ubytovny využívané zahraničními dělníky.

Ukrajinců v Česku neustále přibývá v důsledku toho, že jsou tuzemskými firmami stále častěji najímáni jako levná pracovní síla. Na území ČR legálně pracuje celkem 97 320 Ukrajinců, to znamená, že mají platné pracovní povolení. Mnoho tuzemských firem ale stále využívá ilegálních skupin, které transportují zejména dělníky na základě pracovního víza z Polska.

Vzhledem k nedostatku lidí na trhu práce volají podnikatelé po usnadnění zaměstnávání Ukrajinců. Stěžují si, že jich je málo a musejí na ně dlouho čekat. Častější zaměstnávání cizinců se ale na některých místech republiky začíná obracet proti "domorodcům". Například v Mladé Boleslavi, kde pracují Ukrajinci v závodu automobilky Škoda, v posledních letech roste kriminalita a tamní policie každou chvíli řeší excesy s podnapilými dělníky. Před pár dny dokonce mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati svolal konferenci k bezpečnostní situaci ve městě. Podle něho 90 procent všech přestupků ve městě mají na svědomí cizinci. Místní si stěžují, že se z Mladé Boleslavi v podstatě stává ghetto.

Ukrajinci v Česku nejsou samozřejmě jen "zvlčilí" dělníci. Díky pracovitým zdravotním sestrám či inženýrům se náš trh práce ještě nezhroutil. Je ale bohužel fakt, že výše zmíněné excesy této komunitě příliš dobrou reklamu mezi Čechy nedělají. "Ukrajinci nicméně postupně dělnické ubytovny pomalu opouštějí a využívají bydlení v soukromí - spíše splývají s majoritou. Stále pro ně ale platí, že obývají více města než venkov," řekl TÝDNU Adam Klsák z URRlab.

Azbuka a matrjošky

Spíše ve městech najdeme další početnou menšinu v Česku - Rusy. Nejvíce se stěhují do Prahy, Brna a Karlových Varů. "V rámci Prahy jsou nejvíce v Bubenči v oblasti jejich ambasády, dále pak v Praze 13, kde jich hodně žije v lokalitě Hůrka," vypočítává Klsák. Vznik ruské komunity na Hůrce započal už v devadesátých letech, když tam začaly vyrůstat byty, jež byly s podporou bytového družstva přístupné také cizincům. "Tehdy tam vzniklo prvotní jádro ruské populace, která na sebe navázala i infrastrukturu a vznikly tam ruské obchůdky nebo salony," popisuje odbornice na urbanismus Ivana Přidalová.

Další "ruskou" čtvrtí v Praze jsou Vysočany, kde se to jen hemží obchůdky s ruskými potravinami a nápisy v azbuce. Podle Přidalové obecně platí fakt, že cizinci se stěhují tam, kde žijí lidé národnostně jim blízcí.

Bohatí Rusové se soustřeďují hlavně na pražské Vinohrady a další "lepší" čtvrti, například části Prahy 6. "Jsou to místa, ze kterých se Češi odstěhovávají. Buď si splní svůj sen a postaví si domek za městem, anebo si nemohou jednoduše dovolit platit vysoké nájmy v těchto lokalitách," míní Přidalová. Je zajímavé, že do podobně drahých míst v Praze se vedle Rusů stěhují i Američané. Nejvíce jich najdeme v Praze 1 a v Praze 6. V případě západních cizinců hraje roli hlavně sociální status. "Zejména Ukrajince, Vietnamce, Číňany a Romy považují za nežádoucí sousedy," podotýká Klsák.

V Karlových Varech, jež byly vždy považovány za baštu bohatých Rusů, je v současnosti jejich podíl na obyvatelstvu zhruba tři procenta (jsou zde ale i cizinci z dalších postsovětských zemí, jako jsou Kazachstán nebo Ázerbájdžán). K tomu do oblíbených lázní jezdí hodně ruských turistů, takže v některých karlovarských ulicích můžete mít dojem, že jste se ocitli někde daleko na Východě.

Araby nechceme

Zatímco na občany ze zemí bývalého Sovětského svazu si Češi už víceméně zvykli, vůči Arabům převládá ze strany většinové společnosti averze. Velké emoce budí jejich přítomnost v tuzemsku zejména v souvislosti s migrační vlnou do Evropy v posledních letech.

Pomyslnou arabskou baštou Čech jsou Teplice. Do tamních lázní sice už nepřijíždí tolik lidí z Blízkého a Středního východu jako v dřívějších letech, přesto je jejich přítomnost ve městě patrná. Oficiálně žije v Ústeckém kraji trvale 250 muslimů, nikdo ale nechce říct, kolik jich je konkrétně v Teplicích. Domy mají zejména ve čtvrti Šanov. Další nejspíše přibudou v modlanské části Kvítkov nedaleko Teplic. Stavět je chce developer Ali Ali z Kuvajtu a už dostal i stavební povolení.

Araby běžně potkáme i v Praze, konkrétně v ulici Politických vězňů poblíž hlavního nádraží, kde je jedna ze dvou mešit v republice (druhou najdeme v Brně). Policisté tam již několikrát zasahovali kvůli podezření z propagace rasistických myšlenek, antisemitismu a xenofobii ze strany islámských duchovních.