Nejlépe funguje screening, na který se lidé nemusí objednat, ukazují data

Největší podíl cílové populace se účastní screeningu rakoviny děložního hrdla, který je součástí preventivní prohlídky u gynekologů. Lékaři vyšetří 80 procent žen. U méně úspěšných screeningových programů je nutné, aby se pacient sám objednal ke specialistovi. Vyplývá to z dat, která dnes na tiskové konferenci prezentovalo ministerstvo zdravotnictví.

Od roku 2026 by mohlo být objednávání jednodušší, podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) bude možné elektronicky.

"Screening musí být jako služba, třeba jako návštěva u kosmetičky," řekl ministr na dotaz ČTK, jak úřad přístup k vyšetřením lidem usnadní. Nemusí to být podle něj příjemné, ale musí být co nejjednodušší objednání a nemělo by se čekat. Připustil, že současná situace není optimální.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by mělo objednávání fungovat přes mobilní aplikaci, počítá se i s notifikacemi na blížící se termín nebo zpětnou informací pro praktické lékaře o jejich pacientech.

Každý rok přibude v ČR více než 60.000 pacientů s rakovinou, přes 28.000 lidí některému z nádorů podlehne. Vyšetření jsou podle ministerstva dostupná díky úhradě pojišťoven. "Jsme jediní na světě, kteří mají plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění všechny screeningy, které existují," řekl Válek na tiskové konferenci.

Ze zveřejněných dat vyplývá, že vyšší účast mají vyšetření určená ženám, tedy pro časný záchyt rakoviny prsu a dělohy. Rozdíl mezi účastí na prevenci nádoru děložního hrdla u každého gynekologa a prsu, který provádí specializovaná mamografická centra, je deset procentních bodů.

Roli může hrát nejen snadná dostupnost, ale i i forma vyšetření. Z celoplošných screeningů je nejmenší účast u vyšetření k časnému záchytu rakoviny tlustého střeva a konečníku, kterého se účastní méně než polovina lidí. S žádankou od praktického lékaře se lidé mohou objednat do jednoho ze zhruba 200 specializovaných center. Válek připustil, že vyšetření může být nepříjemné a je třeba se na něj připravit.

Obavám z vyšetření se lékaři snaží předejít další možností, domácím testem prokazujícím krev ve stolici. "Ročně provádíme mezi 12.000 až 16.000 kolonoskopií a 600.000 až 700.000 testů na okultní krvácení do stolice," doplnil Dušek. Test je třeba opakovat každé dva roky, kolonoskopie stačí díky pomalému růstu nádorů jednou za deset let.

Lékař při kolonoskopii může případně rovnou i odstranit ve střevě odhalený polyp, ze kterého by se časem mohl stát nádor. Od zahájení screeningu v roce 2002 jich lékaři našli přes 180.000 a odhalili 13.500 nádorů. Každý rok jich lékaři nově diagnostikují přes 7000, kolem 3400 lidí nemoci podlehne.

Obavy podle přednosty Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) a Fakultní Thomayerovy nemocnice Romana Zachovala provázely i vyšetření prostaty, letos spuštěný screening jde proto jinou formou. "Muži se v minulosti obávali, že budou vyšetřováni konečníkem. Je to ale založeno jen na odběru krve," řekl. Riziko rakoviny prostaty z něj lékaři poznají podle prostatického specifického antigenu (PSA).

U ostatních druhů rakoviny lékaři jednoznačně z krve nádor nepoznají. "Je to nejlepší krevní marker, který v současné době v onkologii máme," doplnil přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol Marek Babjuk. Už v letech před zahájením screeningu na ně praktičtí lékaři a urologové posílali zhruba polovinu mužů.

Jiným způsobem se lékaři snaží o včasný záchyt rakoviny kůže. Každoročně si při preventivních akcích v centrech měst mohou lidé nechat vyšetřit svá mateřská znaménka. Zájem je obvykle větší než kapacity, například letošní Stan proti melanomu v Praze, Brně a Ostravě navštívilo za čtyři dny přes 3800 lidí. Podobně lidé mají zájem i o další preventivní akce v ulicích, které pořádají nemocnice nebo obce. Příkladem, kdy se zdravotní prevence lidem co možná nejvíc přiblížila, bylo i očkování proti covidu-19, které bylo bez rezervace možné v několika městech i v obchodních centrech.

Větší zájem o prevenci chce ministerstvo podpořit i legislativními změnami. V připravované novele zákona navrhuje, aby lidé, kteří screening absolvují, měli možnost čerpat více benefitů u své zdravotní pojišťovny. "Zvažovali jsme, že jim snížíme pojištění, ale protože naše pojištění je solidární, tak jsme se nakonec rozhodli, že daleko rozumnější je, aby část těch peněz, které platí, mohli o nich sami rozhodovat a třeba dlouhodobě využívat," řekl Válek na dotaz ČTK.

Částka, kterou mohou pojišťovny vydat na prevenci, by se měla zvednout až patnáctinásobně. Jedná se podle něj i o tom, že by lidé mohli být zvýhodněni při komerčním pojištění, například životním. "Protože snižují riziko ve všech pojistných událostech," dodal.

Screeningová vyšetření populace k časnému záchytu onkologických onemocnění:

zdroj: ministerstvo zdravotnictví

*před zahájením screenigu

**do roku 2022