Výběr informací o vetech prezidenta republiky (prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími):
- Takzvané prezidentské veto je jednou z pravomocí prezidenta republiky, které mu dává Ústava ČR. Prezident má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, a to s odůvodněním a do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Pokud Sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
- Prezident Petr Pavel dnes využil svého práva vrátit zákon Parlamentu poprvé za téměř rok a půl ve funkci. O prezidentském vetu se spekulovalo loni v březnu v souvislosti se změnou valorizace důchodů, Pavel nakonec řekl, že by bylo dobré, aby zákon posoudil Ústavní soud, ale veto nepoužil (letos v lednu Ústavní soud zamítl návrh skupiny poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů). Letos v červenci v rozhovoru pro ČTK Pavel připustil, že by mohl vetovat rozpočet na příští rok, pokud by v něm vláda ignorovala své stanovené priority.
- Pavlův předchůdce Miloš Zeman za deset let ve funkci (2013-2023) vetoval deset zákonů, uspěl jednou, a to hned v květnu 2013, když vetoval novelu o odpadech, která kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh, který ale Sněmovna neschválila. Jednou své veto Zeman přehodnotil, když koncem roku 2020 vetovat daňový balíček, který obsahoval mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Později ale řekl, že vládní daňový balíček nepodepíše, ale ani nevetuje. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona.
- Prezident Václav Klaus (2003-2013) vrátil poslancům 63 zákonů, ve většině případů ale Sněmovna jeho veto přehlasovala. Prezident uspěl v 11 případech (a jednou mu dal za pravdu Ústavní soud). Z toho sedmkrát poslanci o vetu vůbec nehlasovali, protože Klaus vrátil zákony krátce před koncem volebního období Sněmovny, která o zákonu už nestihla hlasovat v původním složení, a zákony tak vstoupily v platnost. Více zákonů, 32, vrátil Klaus během prvních pěti let na Hradě, do kterých spadá i na veta rekordní rok 2006, kdy poslal zpátky do Sněmovny 12 norem. Několik zákonů Klaus nevetoval, ale ani nepodepsal, takže vstoupily v platnost i bez jeho potvrzení.
- První prezident samostatné České republiky Václav Havel (1993-2003) používal své právo vrátit zákon mnohem méně. V prvních pěti letech, tedy od roku 1993 do roku 1998, vetoval devět zákonů a poslanci ho čtyřikrát přehlasovali. V druhém funkčním období Havel vrátil 16 zákonů a vždy byl přehlasován. Podstatné části tří vetovaných norem, které výrazně měnily volební systém nebo postavení České národní banky, ale v roce 2000 zrušil Ústavní soud.