Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nesouhlasí se záměrem na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Cenné lokality tam jsou podle něj dostatečně chráněné a vyhlášením CHKO by se mohlo zpomalit obnovování nestabilních porostů vhodnějšími druhy. K diskusi o záměru nebyla přizvaná odborná lesnická veřejnost, uvedlo dnes sdružení v tiskové zprávě. Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí ČTK sdělila, že některé připomínky vzal resort na zřetel už v neoficiální fázi procesu a další námitky lze podávat do konce října.
SVOL žádá nově zvolená vedení krajů Ústeckého a Karlovarského a také českou vládu a zástupce ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, aby záměr na vyhlášení CHKO Krušné hory přehodnotili.
Ministerstvo životního prostředí zahájilo proces vyhlášení CHKO Krušné hory v červenci. "Jsou zde například rozsáhlé mokřady a rašeliniště chráněné Ramsarskou úmluvou, ale i přesto celé velké pohoří zůstává jediným v ČR, které není plošně chráněno," uvedl tehdy ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Navrženou rozlohou zhruba 1200 kilometrů čtverečních to bude největší chráněná krajinná oblast v zemi. Její vyhlášení ministerstvo očekává asi v polovině roku 2026. Lesů, které nepatří státu, je podle SVOL v tomto území přibližně třetina.
Cenné lokality jsou už dostatečným způsobem chráněné, uvedlo sdružení SVOL. V daném území jsou tři ptačí oblasti, 17 evropsky významných lokalit, které překrývají většinu navrhovaného území CHKO, maloplošná zvláště chráněná území, mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, osm přírodních parků. "Navrhovaná ochrana území formou CHKO nemá z hlediska ochrany cenných fenoménů přidanou hodnotu," tvrdí sdružení nestátních lesníků.
Krejčí uvedla, že vyhlášení CHKO by mělo zajistit kvalitnější a jednotnou péči o mimořádnou krajinu, jejíž nedílnou součástí jsou lesy. "O tom, že se připravuje záměr na vyhlášení CHKO Krušné hory, se veřejně mluví více než rok, proběhla více než stovka jednání se zástupci samospráv i části lesních hospodářů," řekla. Agentur ochrany přírody a krajiny ČR s těmi, kteří projevili zájem, podle ní průběžně komunikuje. Krejčí dodala, že v říjnu se také uskuteční na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pracovní seminář k hospodaření v lesích připravované CHKO, kde budou přítomni vědci i lesní hospodáři.
Na zvažovaném území jsou podle SVOL rozsáhlé plochy s náhradními dřevinami, jako je smrk pichlavý, břízy, modříny či kosodřevina, které byly vysazovány v 70. a 80. letech minulého století kvůli odumírání smrků v oblastech silně postižených imisemi. Před dílčími přeměnami tyto porosty zabíraly okolo 36.000 hektarů. Podle sdružení nestátních lesníků mají nižší stabilitu, postupně se rozpadají a je potřeba je nahradit vhodnějšími dřevinami. Běžné postupy obnovy lesa však budou po případném vyhlášení CHKO více či méně omezované, uvedlo sdružení.
"Záměr s neopodstatněně velikou rozlohou prvních a druhých zón zásadním způsobem negativně ovlivní hospodaření vlastníků lesů a výrazně zvýší ohrožení lesů škůdci," míní zástupci SVOL. Navrhovaný zákaz provádět na území CHKO Krušné hory veškerou těžbu v lesích starších 150 let, která by byla možná jen se souhlasem orgánu ochrany přírody, může zásadně ohrozit vyváženost a stabilitu lesních majetků, uvedlo sdružení.
Vyhlášení CHKO by si podle SVOL také vyžádalo další finanční prostředky na zřízení a provoz nového regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
SVOL má přes 700 přímých členů s celkovou výměrou 555.000 hektarů lesa, což je 21 procent výměry všech lesů v ČR a 47 procent rozlohy nestátních lesů v zemi.
