Externí náklady
Neviditelná cena uhlí: 14 miliard za zničené zdraví

Stovky milionů tun hnědého uhlí před i za těžebními limity v severozápadních Čechách mají i jinou, skrytou cenu, než za jakou by je těžaři prodali elektrárnám nebo teplárnám. Existuje i jeho "zdravotní hodnota", tedy vyčíslená škoda za zničené zdraví z exhalací v ovzduší.

Když prezident Miloš Zeman zkraje února navštívil severní Čechy, svým názorem na budoucnost těžebních limitů, které chrání před velkorypadly především Horní Jiřetín a Černici, se znovu nijak netajil. "K prolomení limitů dříve či později dojde," prohlásil Zeman, který současně obhajoval i vývoz elektřiny vyrobené ze spalování uhlí.

"Elektřina je komodita jako každá jiná. Čistý zisk z exportu elektřiny je 4,5 miliardy korun. Nevyvážíme ji tedy pod cenou, nevyvážíme ji jako ztrátovou komoditu, ale jako výhodnou komoditu pro naše hospodářství," tvrdí prezident.

Externí náklady za 20 miliard

Už se ovšem nezmínil o jiné, neviditelné ceně, o tom, jaké škody způsobuje spalování uhlí na lidském zdraví, přírodě nebo klimatu. Podle výpočtů Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy jsou téměř pětkrát vyšší, než "Zemanův" vývoz elektřiny.

Česko ročně v posledních letech exportuje zhruba 17 terawatthodin, což odpovídá kombinované výrobě uhelných elektráren Počerady, Chvaletice, Prunéřov I a II a Ledvice III. Uvedené zdroje přitom podle expertních výpočtů způsobily škody, nebo-li takzvané externí náklady ve výši 20,6 miliard korun. Nejvyšší podíl - bezmála 14 miliard - připadá na lidské zdraví. O zbylé miliardy se dělí škody na zemědělské produkci, biodiverzitě nebo na klimatu.

"V tomto kontextu jsou zisky z exportu jako klasická šimkovsko-grossmanovská sleva, která opravdu není zadarmo," uvedl pro TÝDEN.CZ Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace, která dlouhodobě usiluje o zachování těžebních limitů v severozápadních Čechách.

Skrytá cena za limity

Ekonomové z Centra životního prostředí Univerzity Karlovy vypočítali podle poměrně složitých modelů a tabulek rovněž externí náklady pro uhlí za limity. Pokud by se vytěžily a spálily všechny zásoby pod Horním Jiřetínem nebo v těsném sousedství Litvínova, škody na lidském zdraví by kvůli exhalacím v ovzduší dosáhly 374,8 miliardy korun. Na další desítky miliard by vyšly škody způsobené na přírodě či v zemědělství.

"Veřejnost i odborníci spojují otázku limitů těžby především s bouráním obcí, vlivem těžby na krajinu a uvolněním uhlí pro české teplárenství. Považovali jsme za přínosné vnést do toho nový prvek, kterým se zatím nikdo podrobněji nezabýval - jak vysoké budou dopady, takzvané externí náklady, když uhlí za limity spálíme v teplárnách a elektrárnách," uvedl vedoucí autor studie Jan Melichar, když práci před časem představoval.

"Naše studie není normativní - neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl udělat. Pouze popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby tyto údaje vzali při svém rozhodování v úvahu. Otázka limitů je tak společensky závažná, že by jistě bylo přínosné vytvořit komplexní mezioborovou studii, která by řešila všechny důležité aspekty tohoto problému," dodal.

Vláda přitom bude o různých variantách prolomení těžebních limitů rozhodovat v následujících měsících, možná už v březnu.

Jan Melichar z Univerzity Karlovy připomněl, že studie pouze vypočítávala dopady, které by vznikly spálením uhlí za limity, nezabývala se škodami způsobenými těžbou uhlí, jako je hluk či prach, nebo bouráním obcí. Experti se nezabývali ani ekonomickými přínosy těžby včetně zaměstnanosti v regionu.

Nejdražší jsou zdravotní dopady

Složitý výpočet pracuje například s množstvím vytěžené suroviny, rozptylem škodlivin po spáleném uhlí a následně převádí na peníze škodlivý vliv exhalací v různých oblastech včetně lidského zdraví. Modely umožňují vypočítat ekonomické dopady spojené s úmrtností, různými chorobami, pracovní neschopností nebo absencí ve škole.

Hlavní scénář, s nímž lidé z univerzitního centra pracovali, počítá s těžbou uhlí až do 22. století, dokud by zásoby zcela nedošly. Studie vypočítává, že za celou dobu těžby by vzniklo 716 tisíc tun síry, 869 tisíc tun dusíků a 47 tisíc tun tuhých znečišťujících látek.

Základní scénář pak dochází k závěru, že celkové dopady z těžby uhlí za limity by se přiblížily půl bilionu korun - bez škod způsobených změnou klimatu. "Celkové externí náklady z využití 873 milionů tun hnědého uhlí pro výrobu elektrické energie a tepla jsou odhadovány za celé období životnosti daných ložisek na 444,8 miliardy korun - vyjádřeno v cenách roku 2011," uvádí se ve studii. Pokud by se započítaly i škody způsobených změnou klimatu, výsledná suma by výrazně překonala bilion korun.

Největší podíl přitom představují zdravotní dopady, tedy bezmála 375miliard korun. "V důsledku znečištění ovzduší za celé období výroby elektřiny a tepla z uhlí za územními ekologickými limity dojde u evropské populace ke ztrátě 288 tisíc let života, ke vzniku 8820 nových případů chronické bronchitidy, zvýšení počtu hospitalizací s chorobami srdce o 2064 a hospitalizací s respiračními onemocněními o 4417," konstatuje studie.