Dostavba Dukovan
Nízkouhlíkový zákon by měl mít bezpečnostní aspekt, žádá opozice

Takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany by měl podle pátečních návrhů opozice stanovit maximální cenu této dostavby. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.

"Je to klíčový zákon pro přípravu nového zdroje v Dukovanech a s ohledem na tento projekt je nanejvýš důležité, aby byl zákon schválen v Parlamentu a prosíme, pokud možno, do konce tohoto roku," uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). To se ale zřejmě nepodaří, neboť s ohledem na přestávku pro jednání pirátského klubu a následný nedostatek poslanců pro schvalování se v pátek druhé kolo projednávání nepovedlo Sněmovně ani po třech hodinách dokončit a bude pokračovat asi až počátkem prosince.

Zákon se podle Havlíčka netýká bezpečnostních opatření a při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož "musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu", reagoval na návrhy. Příští týden má o věci podle poslance ČSSD Petra Dolínka jednat Bezpečnostní rada státu.

Ústavní zákon o bezpečnosti

Při dostavbě Dukovan by podle návrhu Jana Lipavského (Piráti) a Pavla Žáčka (ODS) směly být použity "pouze technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země". Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího návrhu poslanců smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti.

Podobně místopředseda lidovců Jan Bartošek by chtěl do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.

Petr Třešňák (Piráti) požadoval, aby zákon bylo možné využít i pro výstavbu malých jaderných elektráren, které by neměly vládou navrhovaný minimální elektrický výkon 100 megawattů. Další pirátský poslanec Lukáš Černohorský chce uzákonit, aby investor dostavby byl vybrán v otevřeném výběrovém řízení a aby realizační cena nepřesáhla na 1600 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny.

Výjimka v zákoně

Toto omezení by podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zabránilo možnosti zvýšit cenu elektřiny až o 30 procent, což by zaplatili spotřebitelé. Poslankyně poznamenala, že ČEZ chce Dukovany dostavět na bezpečností výjimku v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Jan Čižinský (za KDU-ČSL) navrhl zamítnutí zákona, zdůvodnil to jeho ekonomickou nevýhodností a dopady na spotřebitele. Návrh Lipavského vrátit zákon k opětovnému projednání v hospodářském výboru přijat nebyl.

Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

Havlíček i společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Podle Bartoška má vládní návrh zpětně zlegalizovat již přijatá rozhodnutí kabinetu a obhájit před Evropskou komisí státní podporu dostavby Dukovan.