Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se ani v uplynulém volebním období Sněmovny nedočkal rozšíření svých kontrolních pravomocí. Sněmovna sice loni schválila nezbytnou změnu ústavy a letos i navazující změnu zákona o NKÚ, Senát ale ústavní změnu neprojednal a novelu zákona zamítl. Sněmovna už o ní ani nehlasovala. Protože Senát neprojednal změnu ústavy, poukazovali někteří senátoři na to, že schválení novely zákona o NKÚ by v takovém případě bylo protiústavní.
Pravomoci NKÚ se měly v důsledku přijetí novely rozšířit například na hospodaření statutárních měst, krajů, Českou televizi i Český rozhlas, státní podniky nebo státní fondy. Kontrolovat by mohl i zdravotní pojišťovny.
Zpravodaj a poslanec ODS Marek Benda označil letos v červenci schválení novely zákona o NKÚ za zbytečný naschvál senátorům. Odvolával se na to, že senátoři dali jasně najevo, že už do konce volebního období nechtějí dělat změny ústavy a bez nich bude novela v případě přijetí protiústavní. Zástupce Pirátů Jakub Michálek však argumentoval tím, že zákon pomůže v boji s korupcí a Senát se nebude moci vymlouvat na to, že nemá k novele ústavy i novelu doprovodného zákona. Sněmovna pak schválila novelu hlasy většiny klubů kromě ODS a TOP 09 a větší části klubu KDU-ČSL.
Jedním z argumentů senátorů proti rozšíření pravomocí úřadu bylo i to, že rozšíření kontrol na statutární města představuje postupný krok k tomu, aby NKÚ mohl kontrolovat všechny obce. Prezident NKÚ Miloslav Kala s tím nesouhlasí. "Naší ambicí nikdy nebylo kontrolovat jednotlivé obce. Náš zájem se soustředí na velké projekty, jako byla například dostavba trasy A pražského metra. A právě u takových projektů narážíme na mantinely naší působnosti," sdělil.
Česko podle něj zůstává jednou z mála zemí v Evropě, kde jediný nezávislý auditor státu nemá pravomoc kontrolovat všechny veřejné peníze. "Přitom i mezinárodní úmluvy, které se týkají auditů veřejných financí, říkají, že všechny veřejné prostředky by měly podléhat auditu nezávislého kontrolního úřadu," poznamenal. "Z našeho pohledu je největším problémem, že nemůžeme kontrolovat, jak fungují jednotlivé politiky státu v celé jejich šíři. Ať už jde o dopravní stavby, zdravotní politiku, sociální politiku a další. Je řada oblastí, kam směřují veřejné prostředky, stát má nějaké cíle, ale konkrétní kroky pak řeší samospráva," uvedl. "Zda se v budoucnu opět objeví iniciativa rozšířit působnost NKÚ, je na rozhodnutí zákonodárců," dodal.
Ústavní posílení pravomocí NKÚ ve vztahu k obcím vláda navrhovala opakovaně. Senát to odmítal s odůvodněním, že by to vedlo ke zmnožení kontrol, které obce zatěžují. Senát neschválil změnu v ústavě již v květnu 2016 a vetoval i související novelu zákona o NKÚ. Opakovala se situace z počátku roku 2013, kdy senátoři zamítli předlohy o rozšíření pravomocí kontrolního úřadu s podobnými argumenty poprvé.
Ústavní změna z roku 2016 spolu s novelou zákona o NKÚ předpokládala, že úřad by mohl prověřovat vynakládání prakticky všech veřejných peněz. Kontroloři by se mohli zkoumat například i hospodaření krajů, obcí a jejich příspěvkových organizací, státních fondů, zdravotních pojišťoven, veřejných vysokých škol a firem, v nichž má stát, obce nebo kraje nadpoloviční podíl. Nyní může NKÚ kontrolovat jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.
