Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok.
Ministerstvo financí (MF) závěry výroční zprávy NKÚ respektuje, konsolidace veřejných financí je nezbytná, reagoval resort. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je ve výdajích i pomoc státu v době vysoké inflace, nutné je ale státní aparát zefektivnit a provést revizi agend.
Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. "Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací," varuje NKÚ. Zároveň uvedl, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.
"Výsledky kontrol NKÚ ukázaly, že ani při nárůstu příjmů státního rozpočtu se tempo zadlužování nepodařilo dostatečně snížit," stojí ve výroční zprávě. Státní rozpočet loni skončil schodkem 289 miliard, který NKÚ označuje za velmi vysoký. Podle MF byl státní rozpočet na loňský rok připraven jako schodkový kvůli výraznému nárůstu výdajů v sociálních dávkách nebo investicích a mimořádných výdajů na kompenzaci vysokých cen energií, které nebyly plně kryty mimořádnými příjmy. "V konečném důsledku však státní rozpočet loni hospodařil se schodkem 288,5 miliardy Kč, tzn. o 6,5 miliardy Kč lépe oproti původnímu plánu a o 71,9 miliardy Kč lépe než v roce 2022," sdělil dnes ČTK Stefan Fous z odboru komunikace ministerstva.
Podle Jurečky je otázkou, nakolik NKÚ zprávu "zasazuje do vývoje posledních dvou let". Ministr poukázal na vysokou inflaci a následné mimořádné valorizace důchodů či vyplácení příspěvků na bydlení a dalších dávek kvůli drahým energiím a potravinám. "To, co říká NKÚ, je nutné brát velmi vážně. Celou řadu výdajů děláme na dluh, na dluh budoucích generací. Je na místě, abychom se napříč státem a státní správou snažili zefektivnit státní aparát a činnosti, které stát zabezpečuje. Je to i o revizi agend," uvedl dnes Jurečka. Podotkl, že zprávy NKÚ z doby minulých vlád vypadají podobně. Dodal, že jeho úřad pracuje na reformě dávek a úsporách díky digitalizaci.
K vyrovnanému hospodaření státu nepomohla podle NKÚ ani daň z neočekávaných zisků. Takzvanou windfall tax uvalil stát na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Loni poplatníci odváděli pouze zálohy na této dani. Na dani samotné vybral za loňský rok 39,1 miliardy korun. Dalších 18,5 miliardy korun šlo do státního rozpočtu z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Ministerstvo původně očekávalo inkaso z obou opatření celkem 100 miliard korun.
NKÚ ale poukazuje i na to, že ekonomiku a hospodaření negativně ovlivňoval válečný konflikt na Ukrajině a s ním související dopady. Šlo například o rostoucí ceny komodit, zejména pohonných hmot a energií.
Uvádí i to, že výdaje státního rozpočtu vzrostly za posledních pět let o 651 miliard, ale příjmy jen o 391 miliard. "Další narůst výdajů bez znatelného zlepšení strukturálního nesouladu mezi celkovými příjmy a výdaji dále zatěžuje státní rozpočet a zvyšuje riziko dalšího zadlužování," varuje NKÚ.
"MF se shoduje se závěry NKÚ v tom smyslu, že konsolidace veřejných financí je nezbytná. Právě z toho důvodu vláda v loňském roce prosadila ozdravný balíček, který sníží deficit státního rozpočtu o 150 miliard korun za roky 2024 a 2025 a poprvé od roku 2019 díky němu bude ČR v roce 2024 plnit maastrichtské kritérium ohledně zadluženosti," uvedl resort. Doplnil, že deficit vládních institucí v poměru k HDP poklesne podle predikce MF z loňských 3,6 procenta HDP na letošních 2,2 procenta HDP a v letech 2025 a 2026 by měl dále klesat pod dvě procenta HDP.
Nejvyšší kontrolní úřad připomněl, že jednou z možností úspor je modernizace veřejné správy. "Výsledky kontrol NKÚ však ukazují, že snahy ČR o modernizaci měly jen velmi omezené výsledky," upozorňuje zpráva. Širší nabídku agend, které může občan vyřídit digitálně, lze podle úřadu hodnotit částečně pozitivně, ale úřady a instituce podání zpracovávají zastaralými způsoby. Také elektronizace uvnitř úřadů nevede ke snížení administrativní zátěže. "Ve výsledku tak nedochází k zásadní modernizaci státní správy ani k významné úspoře finančních prostředků," dodal NKÚ.
Úřad také píše, že i přes některé snahy se dotační způsob zásadním způsobem nezměnil. "Stále je zatížen formalismem bez důrazu na to, aby dotace směřovaly tam, kde mohou skutečně a smysluplně pomoci. Nadále tedy mluvíme o administrativně náročném, nepřehledném a neřiditelném systému, který je složitý nejen pro stát, ale i pro samotné příjemce dotací," uvádí výroční zpráva.
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která kontroluje především nakládání s penězi a majetkem státu a vyjadřuje se i k hospodaření státního rozpočtu.
