Za pátečním masakrem v Norsku, který si zatím vyžádal více než devadesát obětí na životech, stojí dvaatřicetiletý křesťanský fundamentalista. Na atentáty se připravoval minimálně rok a půl, zbraně si chtěl opatřit údajně i v Praze a svůj plán detailně rozpracoval - a část z něj i provedl. Vše sepsal v obsáhlém manifestu, v němž vyjadřuje své pravicové názory a vysvětluje, proč považuje za nezbytné zahájit revoluci, která vyčistí Evropu od příslušníků jiných kultur. Odborník na extremismus Miroslav Mareš upozornil na to, že podle verze manifestu, kterou měl k dispozici on, se Breivik odvolává i na určité ideové zdroje z ČR.
"Z historie dává například Benešovy dekrety a odsun Němců jako možný příklad deportace muslimů a imigrantů z Evropy. Odvolává se v některých pasážích i na slova prezidenta Václava Klause, který srovnává Evropskou unii se sovětizačními tlaky. Má tam také seznam protiimigrantských organizací a krajně pravicových, které by mohly být potenciálními spojenci - českou neonacistickou organizaci Národní odpor a nyní už téměř nefunkční Národní stranu," řekl Mareš. Václav Klaus krvavé útoky v Norsku rozhodně odsoudil.
Co dovedlo dvaatřicetiletého Nora ke spáchání tak brutálního činu? Na to odpovídal v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ religionista Zdeněk Vojtíšek, který se zabývá tématem nových sekt a náboženských hnutí.
Co si představit pod pojmem křesťanský fundamentalista?
Nejlépe to lze pochopit jako určitou obranu lidí, kteří se cítí být ohroženi. Vždycky je za tím obava a strach z nějakých převratných změn, které ničí známé a osvědčené hodnoty. Fundamentalisté více k těmto hodnotám lnou a tím více se je snaží udržet a prosadit. Bohužel i mezi fundamentalisty se mohou vyskytnou extremisté, násilníci, kteří pro některé své hodnoty se pokoušejí zburcovat svět exemplárním násilným činem. O norském případu mnoho nevím, ale mohl by to být případ člověka, jehož úzkost z toho, co vidí ve společnosti, je tak veliká, že ho přivede až ke kriminálním činům.
| Fundamentalismus v dějinách: |
| Termín fundamentalismus se objevil na přelomu 19. a 20. století. Charakterizoval postoj protestantských skupin, které nesouhlasily s přeměnou dosavadních společenských hodnot. Díky štědrému mecenáši začaly vydávat pamflety s názvem The Fundamentalists. Po velkém soudním sporu s učitelem, který přednášel Darwinovu teorii evoluce, byli fundamentalisté v očích veřejnosti označeni jako zpátečníci. Zpět na scénu se dostali až v osmdesátých letech 20. století. |
Proto se fundamentalismus většinou používá s negativní konotací?
Pojem fundamentalismus je sto let starý a pochází ze Spojených států amerických. Byl to původně křesťanský postoj vyhraněný vůči změněné roli žen ve společnosti, vůči evoluci, vůči jinému postoji k sexuální etice. Samotný pojem ale začal žít vlastním životem právě proto, že první fundamentalisté byli odsuzováni jako lidé nevzdělaní a podivní. Začal mít hanlivý přídech. Takže dnes se jedná o nálepku, jejímž prostřednictvím se snažíme někoho odsoudit a o někom říci, že je blbec, nebo dokonce nebezpečný blbec.
Takže je to nadávka?
Kdyby ten člověk nespáchal ten strašný čin, tak by si lidé nedovolili o něm říkat, že je fundamentalista. Ale protože ho spáchal, tak má tuto negativní nálepku.
Lze vůbec podobné násilné chování spojovat s křesťanstvím?
Všichni křesťané se od tohoto činu distancují a budou ho považovat za vysoce nekřesťanský, protože se příčí všem přikázáním. Ale ten muž si asi připadá jako křesťan a připadá mu, že situace je natolik závažná a vyhraněná, že jako křesťan má povinnost tento čin spáchat. Myslí si, že jsou situace, kdy nejenom může, ale dokonce musí použít násilí, aby vyburcoval společnost a dal jí najevo, že je potřeba současný stav řešit. Sám se určitě považuje za dobrého křesťana.
Podobných činů se v poslední době objevuje čím dál víc. To je morálka ve společnosti tak špatná?
Dnešní morálka není výrazně horší než někdy jindy. Ale činy jsou dělány jako divadlo, které má zasáhnout co nejvíce diváků. Podle mě mají největší vliv na nárůst teroristických činů v posledních desetiletích média. Protože zavraždit osmdesát lidí je naprosto nesmyslný čin, pokud by si ten vrah nebyl jist, že vzápětí se objeví ve zprávách po celém světě. Ten čin má být spektakulární, má být šokující pro co největší počet lidí. A tuto obrovskou publicitu zajišťují hlavně média.
Anketa:
Bojíte se, že by v Česku mohlo dojít k podobně šílenému útoku jako v pátek v Norsku?
Myslíte si, že to může další lidi inspirovat?
V dnešním světě je poměrně veliká armáda lidí, kteří jsou velmi znepokojeni a s úzkostí pozorují, jak se svět vyvíjí a jak se boří tradiční hodnoty. To poznáte i na méně škodlivých věcech, jako jsou třeba konspirační teorie, jichž jsou dnes stovky a stovky a jsou výrazem úzkostí lidí, že nemohou rozhodovat o tom, kam se svět bude ubírat.
Kam to až může zajít? Co můžeme čekat v budoucnu?
Podobné útoky asi nevymizí. Na druhou stranu musím říct, že jsem velký optimista a nemyslím si, že by nás měla zaplavit nějaká vlna útoků. Patří to k naší globalizované době a s tím se budeme muset naučit žít, že se podobné věci čas od času dějí. Naopak bych čekal mírný pokles. Je to hrozné říct, ale jak si na ně konzumenti médií zvykají, šokují stále méně a méně, takže výsledný efekt je daleko menší.
| Psycholog: Fanatici jako Breivik chtějí být vnímáni jako hrdinové |
|
Fanatici jako Nor Anders Behring Breivik se podle německého psychoanalytika Wolfganga Schmidbauera často snaží vstoupit do historie jako hrdinové. Jak odborník uvedl pro agenturu DPA, mýty o hrdinech měly vždy pro mladé muže velkou přitažlivost. Oporu pro svůj názor nalézá i v tom, že Breivik svůj čin vysvětlil v obsáhlém manifestu a po atentátech se sám nezastřelil.
Podle Schmidbauera tito pachatelé často nemají žádný soucit, neboť vnitřně změní svůj postoj a dostanou se do stavu podobného transu. "V tomto stavu hrají roli hrdinského zabijáka," uvedl Schmidbauer, který je mimo jiné autorem knihy Psychologie teroru: Proč se mladí muži stávají atentátníky.
Útočníci při plánování svých činů ztrácejí s ostatními empatii, kterou se člověk učí v dětství. Podle psychoanalytika většinou pocházejí z rozbitých rodin, kde jsou rodiče zaměstnáni svými spory, a nemají proto čas se vcítit do dítěte.
Roli hrdiny naplňují tito muži dlouho pouze ve svých představách, když hrají odpovídající počítačové hry či sledují akční filmy. Když potom vezmou do ruky zbraň v realitě, nevnímají se jako kriminálníci. "Chtějí být hrdinové a zachránci. To je činí tak nebezpečnými a současně nenápadnými," dodává psychoanalytik. |
