Nový příkaz z Bruselu: strážce dat v každé vsi

Ochranu osobních údajů v obcích, školách či nemocnicích nově ohlídá speciální pověřenec. Počítá s tím nařízení Evropské unie. Mnozí starostové z toho mají těžkou hlavu - když místo v požadovaném termínu neobsadí, hrozí jim velmi vysoká pokuta.

Starostové i té nejzapadlejší vesničky by si v kalendáři měli zvýraznit datum 25. května 2018. Od tohoto dne musejí mít všechny obce v zemi svého experta, který bude dohlížet na dodržování zpřísněných pravidel pro ochranu osobních údajů. Nařizuje to nový předpis Evropské unie. Přibližně osm měsíců před ostrým startem si obce a další úřady a firmy, na něž se nové nařízení vztahuje, vyjasňují, jak bude práce pověřence - jak se mu oficiálně říká - v praxi vypadat, zda takových odborníků bude dostatek nebo kolik budou stát a kde se na ně vezmou peníze.

Musejí se s tím ovšem vyrovnat za každou cenu. Brusel si tuto oblast stanovil jako prioritu, jež má maximální důležitost - za nedodržení stanovených povinností zavedl pokuty až do výše stovek milionů korun. U firem dokonce hrozí sankce až čtyři procenta z jejich ročního obratu. "Pokuta má být sice přiměřená, ale také odrazující. Takže bude dražší pověřence nemít, než si ho zajistit," řekl TÝDNU Dan Jiránek, zástupce výkonného ředitele Svazu měst a obcí ČR, který se této problematice věnuje. Připomněl, že vedle obcí budou muset mít svého "hlídače" osobních údajů rovněž školy, nemocnice nebo městské firmy provozující MHD.

Start za miliardu

Radnice berou novou povinnost velmi vážně. Svědčí o tom například zájem o speciální konference, které na toto téma uspořádal pro své členy Svaz měst a obcí ČR minulý týden v Brně a Praze. "Okamžitě jsme měli plno," poznamenal Jiránek. Na seminářích se mluvilo také o tom, jak práce pověřence zatíží obecní rozpočty. Nebudou to žádné drobné, rozjezd a fungování datového experta vyjde až na několik miliard korun. "S ohledem na počet obcí a na jejich školy, nemocnice a další organizace je velmi konzervativní odhad nákladů na provoz asi šest set milionů korun," sdělil Jiránek. K tomu se ještě musejí připočítat peníze na start celého systému. Je třeba zaplatit například vstupní analýzy, nové počítače pro pověřence a další programové vybavení. To podle Jiránka představuje dalších pět set milionů až jednu miliardu. Podle ministerstva vnitra by se ovšem náklady mohly vyšplhat ještě výše - až na dvojnásobek.

Nejsou lidi

Jenže i když obce budou mít dost peněz, mohou narazit na vážnější problém - kde vzít kvalifikovaného odborníka. Zvláště v současné době nedostatku pracovních sil. Už podle metodického pokynu ministerstva vnitra to vypadá, že sehnat odpovídající "kádry" nebude legrace. Pověřenec se musí samozřejmě dobře orientovat v dané oblasti a mít dostatečnou praxi. To však nestačí. Zároveň je povinen znát patřičné evropské předpisy, mít "vědomosti o fungování veřejné správy" včetně "praktické znalosti organizace, chodu a vnitřních předpisů obce". Podle vnitra jsou důležité třeba i odpovídají "etické předpoklady".

Dan Jiránek tuší, co se stane: "Takoví lidé se budou hledat těžko. Ostatně, kolik jich je? Desítky? Stovky?" Jenže pokud se naplní maximalistický scénář, bude zapotřebí až několika tisíc pověřenců. Na čem konečný počet závisí? Především na tom, jak budou zejména malé obce využívat možnosti, aby jeden expert pracoval pro více radnic. Pravidla totiž umožňují mít i "přespolního" specialistu, tedy externistu. Přijatelná je také spolupráce s advokátními kancelářemi. Na druhou stranu je možné také to, že si zejména větší města s jedním ochráncem osobních dat nevystačí a budou jich potřebovat více.

Cestou "sdíleného" pověřence chce jít například středočeský Buštěhrad. "Jsme poměrně malá obec a byl by to pro nás luxus mít svého pověřence," řekla TÝDNU starostka Daniela Javorčeková. Tamní radnice se nejspíše pokusí domluvit s nedalekým Kladnem. Ministerstvo vnitra doporučilo, aby jeden pověřenec pracoval maximálně pro deset obcí, ale z některých radnic se ozývají hlasy, aby se strop zvýšil alespoň na dvacet.

Kriticky se k této možnosti staví Sdružení místních samospráv. "Pokyn ministerstva vnitra nabádá k jakémusi sdružování, ale my si nedovedeme představit, jak by to v praxi mohlo fungovat," řekl Tomáš Chmela, tajemník tohoto sdružení. Dodal, že spolek bude o nových povinnostech ještě jednat s Úřadem na ochranu osobních údajů. "Domníváme se, že by nejmenší obce měly mít v této věci úlevu," soudí Chmela. Sdružení pokládá nové evropské nařízení pro malé obce za nadbytečné.

Co se starými fotografiemi?

Dan Jiránek ze Svazu měst a obcí ČR uznává, že v některých vsích nemá radnice uloženo tolik údajů o svých občanech, kolik na sebe navzájem vědí sami obyvatelé. Ani tak podle něho není možné se evropské směrnici vyhnout. "Zřízení funkce pověřence je pro orgány veřejné moci v podstatě povinností, takže takovou osobu zaměstnat nebo jinak zajistit musí," konstatoval Jiránek.

Vedle nedostatku kvalifikovaných expertů sype z rukávu další problémy, které na obce při zavádění této novinky čekají: nedostatek peněz, pozdě připravená metodika, nedostatečně upravené počítačové programy nebo nával žádostí o výmazy. O co přesně jde? Nová pravidla umožňují občanovi, aby požádal například radnici o vymazání starých osobních údajů. Takovým údajem může být například i fotografie na obecním webu - třeba z oslav pětistého výročí založení osady. Jenže radnice ani nedokáže identifikovat, že na hromadném snímku je pětadvacátý zleva právě onen občan, který požádal o vymazání svých dat. Radnice z toho pak může mít pořádný malér a dostat mastnou pokutu - pokud na to občan za několik měsíců po podání své žádosti přijde.

Podle Jiránka se ale musí vyjasnit více nejednoznačných situací: jedou-li třeba děti na školu v přírodě, měli by rodiče nahlásit, jestli je jejich potomek na něco alergický anebo bere pravidelně léky. Tyto informace však patří do kategorie osobních údajů, a mohou být tudíž "tajné". Problém může nastat rovněž při hromadném fotografování školáků na konci roku. Když si dítě přinese domů snímek své třídy, jeho rodiče uvidí i ostatní děti. A fotografie jsou osobní údaj. Stejně tak například IP počítačů nebo e-mailové adresy.

Ministerstvo vnitra slibuje, že bude obcím nadále upřesňovat, jak správně postupovat. V posledním návodu z letošního srpna náměstek ministra Petr Mlsna typickým úřednickým jazykem napsal: "Tak, jak se bude aplikační praxe i právní výklady vyvíjet, předpokládáme, že toto metodické doporučení bude aktualizováno o nové poznatky." Podle Dana Jiránka ze Svazu měst a obcí ČR by bylo žádoucí, aby se všechny nejdůležitější okolnosti vyjasnily do dubna, a pak už se jen vypilovaly detaily.