Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda dnes schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský ve funkci nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta ministryně obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.
"Novým ředitelem Vojenského zpravodajství se stane profesionál, který má zkušenosti jak z Armády ČR, tak Vojenského zpravodajství, u kterého slouží 23 let," uvedla dnes Černochová. Řekla, že Berounova nástupce hledala záměrně v řadách příslušníků VZ v souladu s kariérním řádem a s důrazem na zajištění kontinuity. "Jsem přesvědčená, že brigádní generál Petr Bartovský je právě tím nejvhodnějším kandidátem," dodala. Podle ní je změna v čele VZ "evolucí, nikoli revolucí".
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu řekl, že je výměna ve vedení VZ plánovaná s ohledem na Berounovo končící období. Stávající ředitel VZ podle něj pro Česko odváděl a odvádí vynikající práci, vojenská tajná služba podle něj sehrává ve složitých dobách důležitou roli pro posilování bezpečnosti ČR. Také Černochová Berounovi opět poděkovala za deset let služby.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka dnes novinářům řekl, že s Berounem se mu spolupracovalo výborně už od doby, kdy byl nynější šéf armády velitelem speciálních sil. "Myslím, že za tu dobu se spolupráce mezi Vojenským zpravodajstvím a armádou vyvíjela a hýbala dopředu," uvedl. Bartovský je podle něj též mnohaletý profesionál. "Známe se dlouhé roky, taky jsme v minulosti spolupracovali, takže nevidím žádný důvod, proč by spolupráce mezi Vojenským zpravodajstvím a armádou neměla pokračovat," dodal Řehka.
Předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti VZ Robert Králíček (ANO) uvedl, že ho "náhlé oznámení" nového ředitele překvapilo, když Berounův mandát končí až za několik měsíců. "Je to (Bartovský) kandidát současné vlády, respektive paní ministryně," sdělil ČTK Králíček. Beroun podle něho posunul službu výrazně dopředu. "Na příští komisi bych rád již pozval budoucího ředitele, tak abychom měli možnost se s ním seznámit," dodal.
Termín, ke kterému Bartovský ve funkci Berouna vystřídá, určí Černochová po dohodě s nastupujícím a končícím ředitelem. "Chci, aby bylo rozhodnuto s dostatečným časovým předstihem a aby byla zachována kontinuita, která je v současné době a v současné bezpečnostní situaci nezbytná," řekla. Berounovi v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání, jmenování nového ředitele se podle ministryně uskuteční před jeho ukončením.
Bartovský v úterý poslancům řekl, že chce zachovat kontinuitu. Mezi jeho cíle patří zvýšení vnitřní koordinace služby tak, aby její schopnosti a kapacity byly maximálně využity. Chce také zintenzivnit a zvýšit spolupráci českých bezpečnostních složek, tedy VZ, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a policie. Pokračovat hodlá v aktivitách souvisejících s podporou Ukrajiny.
Bartovský má hodnost brigádního generála, vojákem z povolání je od roku 1994. V armádě působil ve velitelských a štábních funkcích v podřízenosti prvního armádního sboru a Velitelství pozemních sil. V roce 2001 nastoupil k Vojenskému obrannému zpravodajství, služba se o čtyři roky později transformovala ve Vojenské zpravodajství. Ve VZ zastával několik vedoucích pozic, byl také na misích v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Je držitelem prověrky na stupeň Přísně tajné.
Berounovi, který byl v čele VZ posledních deset let, byla podle úterního vyjádření ministryně nabídnuta další služba pro stát, nabídky podle ní bude zvažovat.
Vojenské zpravodajství je jednou ze tří českých tajných služeb, integruje v sobě rozvědnou a kontrarozvědnou činnost. Základním úkolem VZ je získávat, shromažďovat a vyhodnocovat informace důležité pro obranu České republiky.
