Obce z Pošumaví podaly žalobu na stát, povolil průzkum úložiště

Domácí
27. 10. 2015 18:15
Městu Horažďovice na Klatovsku hrozí, že se na jeho území zbuduje hlubinné úložiště jaderného odpadu. Na snímku místní zámek, který je dominantou centra města.
Městu Horažďovice na Klatovsku hrozí, že se na jeho území zbuduje hlubinné úložiště jaderného odpadu. Na snímku místní zámek, který je dominantou centra města.

Starostové šesti obcí z Pošumaví a města Horažďovice, na jejichž území by mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu, podaly žalobu na stát kvůli tomu, že povolil geologický průzkum území. Sdělil to starosta Chanovic Petr Klásek. Obce už dříve podaly rozklad na ministerstvo životního prostředí (MŽP), které ale námitky odmítlo.

Obce v oblasti Březový potok jsou nejrazantnějšími odpůrci plánované stavby, pro niž Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vytipovala sedm lokalit v ČR. "Od roku 2003, kdy se o úložišti u nás začalo mluvit, jsou všechna usnesení a názory všech zastupitelů obcí jednoznačně proti," řekl starosta Horažďovic Michael Forman. Potvrdila to místní referenda. Odpor obyvatel i chalupářů neustává.

Starostové v prohlášení uvedli, že žalobu podali proto, že ministerstvo zamítlo námitky proti rozhodnutí o stanovení průzkumného území Březový potok pro geologické práce směřující k přípravě hlubinného úložiště. Rozhodnutí ministerstva je podle nich "nezákonné pro nedostatek důvodů". Zároveň je údajně zatížené takovými vadami, že musí být podle obcí zrušeno. Žalobu podali u obvodního soudu pro Prahu 10.

Konečná lokalita má být stanovena do roku 2025 a zprovoznění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů SÚRAO stále předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam má být uložen desetitisíce let. "Základní technické údaje i množství skladovaného materiálu nebyly nikdy specifikovány," řekl Klásek. Vzhledem k velikosti úložiště se starostové obávají toho, aby nebylo jediné pro celou Evropu; podobné se prý jinde nestaví. Plzeňský kraj nemá úložiště v územním plánu a před 11 lety uvedl, že ho v regionu nechce.

Průzkum sedmi lokalit má být geofyzikální, tedy měření v bodech 200 metrů od sebe. "Je to pochůzka malého týmu lidí, kteří táhnou kabely, zapichují sondy a měří," řekl dříve ředitel SÚRAO Jiří Slovák. Na tento průzkum by navazoval geochemický průzkum, tedy analýza horninové drtě z hloubky do čtyř metrů.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Němeček Pavel

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ