Pražský magistrát nechá obnovit vyhořelý kostel svatého Michaela na Smíchově. Úřad v březnu vypíše výběrové řízení na zhotovitele, kterého vybere do konce letošního května. Rekonstrukce vyjde asi na 44,63 milionu korun, přesná částka vzejde z výsledku tendru. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní.
Vzhledem k rozsahu poškození vznikne z velké části replika stavby. Dřevěný kostel ze 17. století vyhořel 28. října 2020. Viníka požáru policie neodhalila, a případ proto odložila. Na obnovu kostela se uskutečnila veřejná sbírka, ve které lidé přispěli asi 1,9 milionu korun. Vlastníkem je Praha a užívala jej Rumunská pravoslavná církev.
"Veřejnou zakázku je zapotřebí realizovat už jen s ohledem na kulturní hodnotu stavby," píše se v dokumentu. Při opravě tak vznikne replika původního kostela, který je nemovitou kulturní památkou. "Jde o to, aby to byla přesná replika podle jednotlivých poškozených dílů, ne pouze vizuálně náhodná replika. A zároveň, aby byly dodrženy veškeré odborné postupy, včetně kácení dříví," řekl náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09). Kostel nebyl pojištěn, proto práce zaplatí město.
Požár kompletně poškodil konstrukční prvky věží, bání, střešní námětky a krytiny. Předtím, než byly demontovány, je odborníci pečlivě změřili a zdokumentovali, aby bylo možné zhotovit jejich přesnou kopii. Konstrukce roubených stěn a ochozů byly požárem poškozeny v různé míře podle intenzity požáru. Na jedné stěně se mohou nacházet ohněm nepoškozené trámy, ale také trámy zcela prohořelé.
Kdy přesně rekonstrukce začne, zatím není jasné. Důležité bude například to, jak se podaří získat správné dřevo, které není možné kácet v kteroukoliv roční dobu. Podle náměstka primátora Jiřího Pospíšila (TOP 09) by se většina prací mohla uskutečnit v roce 2025. "Některé postupy ale budeme dělat vůbec poprvé, proto se zdráhám říci, kdy přesně to bude," řekl. Oproti minulosti by se mělo o kostel starat Muzeum hlavního města a bude mít nově řád stejně jako ostatní památky. Zlepší se také bezpečnost památky, ke kostelu byla nově zavedena elektřina a budou zde bezpečnostní kamery.
Kostel tvoří dvě nestejně velké obdélné části, chrámová loď, která je opticky rozdělena na dvě části, a sice předsíň v podvěží a hlavní prostor lodi, a o něco užší kněžiště obrácené k východu. Hlavní vstup je uprostřed západního průčelí. Loď je na západní, severní a jižní straně opticky zvětšena krytým ochozem s pultovou střechou na trámové sloupkové konstrukcí. Nad západní částí lodi stála čtyřboká věž s dvoustupňovou cibulovou bání.
Pravoslavný kostel svatého Michala, nazývaný někdy také karpatský, stál původně v obci Velké Loučky u Mukačeva na Ukrajině. Na tehdejší Podkarpatské Rusi, která byla mezi světovými válkami součástí Československa, byl rozebrán, převezen a znovu postaven v Praze v roce 1929, aby se stal součástí sbírek Národopisného muzea.
