Židovské památky
Obnovu synagog zmařila stížnost, ale pomáhají obce a kraje

Čtvrtým rokem slouží kulturním účelům i připomínce židovských tradic na českém území projekt Deset hvězd. Za 282 milionů korun z evropských fondů ožilo deset lokalit. Za dalších 150 milionů korun mělo být opraveno šest dalších objektů, ale kvůli námitkám podaným antimonopolnímu úřadu se od projektu ustoupilo, řekla Květa Svobodová z Federace židovských obcí (FŽO). Zahájena však byla obnova Velké synagogy v Plzni.

"Na obnovu dalších synagog se FŽO snaží získávat prostředky z dotací krajů, měst či Nadačního fondu obětem holocaustu. Po malých krůčcích se tak rekonstruuje třeba synagoga v Polici u Jemnice," doplnila Svobodová.

ČR má navzdory tragickým událostem 20. století unikátní soubor židovských památek. Před 150 lety, 26. května 1868, byla zasvěcena Španělská synagoga v Praze, nejmladší synagoga židovského města na Josefově. Rekonstrukcí prošla už v polovině 90. let. Dnes ji spravuje Židovské muzeum v Praze, stejně jako Maiselovu, Klausovu, Pinkasovu synagogu a Starý židovský hřbitov. Díky lokalitě v centru Prahy patří památky Židovského muzea k těm nejnavštěvovanějším a daří se je také opravovat. O další památky se stará Židovská obec v Praze, vlastní 30 synagog a 175 židovských hřbitovů nejen na území metropole a patří mezi nejvýznamnější investory při rekonstrukci židovských památek.

Nejvíce synagog v českých zemích vzniklo v 19. století, kdy zdejší židovské obyvatelstvo provázela emancipace v mnoha oblastech života. V letech 1800 až 1918 vzniklo 360 synagog. Velká část z nich byla zničena za holocaustu. Příslušné instituce dnes mluví maximálně o stovce dochovaných synagog. Bohoslužbám nyní slouží jen necelá desítka. Křesťanským církvím slouží dalších 25 synagog. FŽO, která byla garantem projektu Deset hvězd, říká, že navzdory nacismu a komunismu představuje tuzemský soubor synagog, hřbitovů a dalších objektů historický poklad, který zřejmě nemá v Evropě obdobu.

Projekt Deset hvězd zahrnoval Úštěk, Jičín, Brandýs nad Labem, Plzeň, Březnici, Novou Cerekev, Polnou, Boskovice, Mikulov a Krnov. Náklady byly 282 milionů korun, Česko z toho zaplatilo 15 procent, zbytek peněz daly strukturální fondy EU. FŽO koncem roku obdržela rozhodnutí o poskytnutí dotace z téhož fondu na revitalizaci dalších synagog.

"Bohužel záměr ztroskotal již při výběru dodavatele stavebních prací. Firma, která se výběrového řízení ani nezúčastnila, podala námitky k zadávací dokumentaci a následně k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže návrh na vydání předběžného opatření se zákazem uzavření smlouvy," uvedla Svobodová. Termín, ve kterém se měl projekt uskutečnit, by nebylo možné dodržet, tak jej FŽO ukončila. Šlo o obnovu synagog v Čáslavi, Neveklově, Písku, o Velkou synagogu v Plzni, Polici, Písku a Rychnově nad Kněžnou.

Obnovu Velké synagogy v Plzni však podpořilo ministerstvo pro místní rozvoj v rámci programu pro památky, jež by se mohly stát národními kulturními památkami či by mohly být nominovány na seznam UNESCO. Velká synagoga je největší synagogou v ČR, druhou největší synagogou v Evropě a třetí největší na světě. Od roku 1992 je kulturní památkou.