Obávali se autismu
Očkování lze odmítnout kvůli svědomí, zastal se soud rodičů

Ústavní soud (ÚS) se zastal rodičů z Brněnska pokutovaných za to, že nenechali naočkovat dítě povinnou hexavakcínou. Důvodem pro odmítnutí očkování může být nejen náboženství, což soud uznal již v minulosti, ale v mimořádných případech i svoboda svědomí v širším, sekulárním smyslu. Jde například o situaci, kdy rodiče zaznamenali negativní účinky u jednoho potomka a poté by měli umožnit očkování druhého. V podobných, spíše výjimečných případech může stát upustit od peněžní sankce.

Vždy je nutné posuzovat ústavní rozměr a naléhavost důvodů, sílu a trvalost přesvědčení rodičů, stejně jako společenské dopady jejich rozhodnutí, vyplývá ze středečního nálezu ÚS. Prostá pochybnost o prospěšnosti očkování ovšem dostatečným důvodem není. Odpuštění sankce musí zůstat pouze výjimkou, zdůraznil soudce zpravodaj Ludvík David. "To znamená nenarušit to, čemu se říká proočkovanost obyvatelstva v určitém procentu, které je zhruba od 90 do 95 procent," řekl David.

Podle právní zástupkyně rodičů Zuzany Candiglioty se Česko nálezem přibližuje západní Evropě, kde je v řadě zemí očkování spíše dobrovolné, a přesto proočkovanost zůstává vysoká. "Povinnost, která byla dosud tak striktní, se rozmělňuje," uvedla Candigliota. Lidí, kteří očkování zcela odmítají, je podle ní málo, možná jedno procento. Další však chtějí individuální přístup, případně očkují částečně. "Důvody jsou různé, třeba že rodina má špatnou zkušenost s očkováním u předchozího dítěte nebo ta rodina má nějaké genetické predispozice, dítě má nějaký ekzém, v rodině jsou alergie," řekla právnička.

Zákon umožňuje za nedodržení očkovací povinnosti uložit pokutu až 10 tisíc korun. Výjimku mají děti s prokázanou imunitou nebo trvalou kontraindikací. Právní úprava povinného očkování se nijak nemění. Ústavní soudci ji na základě podnětu téže rodiny přezkoumali už dříve a ponechali ministerstvu pravomoc určovat povinné vakcíny.

Nyní se soudci zabývali konkrétní případem a ústavností pokuty, která činila 4 tisíce korun pro každého z rodičů. Pokutu v minulosti potvrdil Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud, který připustil, že povinné očkování může za jistých okolností vést k újmě. Zároveň ale uvedl, že negativní názor na očkování a obava z rizik nevyvazuje rodiče z povinnosti umožnit vakcinaci dětí. Očkování je totiž přínosem pro celou společnost.

Rodiče v ústavní stížnosti tvrdili, že očkování odmítli kvůli svému svědomí i s ohledem na zájmy dítěte. Obávali se například autismu jako následku vakcinace. Souvislost sice není vědecky prokázána, matka však podle Candiglioty vychází z osobní zkušenosti terapeutky autistických dětí. Podle rodičů je nejlepší přirozená imunita, kterou by očkování mohlo narušit. Nyní se případem musí znovu zabývat Městský soud v Praze. Několik očkovacích kauz také čeká na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

ÚS řešil očkování vícekrát. Podle základního nálezu z roku 2011 lze rodičům sankci prominout jen v individuálních případech, například když očkování prokazatelně odporuje náboženskému přesvědčení rodiny. Nyní se prostor pro výjimky rozšiřuje. ÚS v minulosti také rozhodl, že očkování smí zůstat podmínkou pro přijetí dítěte to školky. Na druhé straně se vyslovil pro to, aby stát nesl odpovědnost za případné poškození zdraví následkem očkování. Stejný apel na zákonodárce soud zopakoval i ve středu.

Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé považují vakcíny za nebezpečné. Pro děti v Česku je nyní povinné očkování hexavakcínou, která pokrývá záškrt, tetanus, černý kašel, dětskou obrnu, žloutenku typu B a onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae typu B. Další povinná vakcína chrání před spalničkami, zarděnkami a příušnicemi. Podle hygieniků díky očkování nezemře ročně pět set dětí a dalších 150 tisíc neonemocní.