Odboráři a zaměstnavatelé se ani letos nedohodli na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Odbory požadují přidání o 1400 korun na 16 000 korun, podnikatelé by nepřidávali vůbec. O případném nárůstu částky rozhodne vláda. Svůj návrh v pondělí na tripartitě nepředložila. Novinářům to po tripartitním jednání řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
"Vláda nepřišla s žádným návrhem. Chtěla to přehodit na nás (odbory a zaměstnavatele), ať se dohodneme. Za 25 let jsme se nedohodli nikdy," uvedl Středula. Podotkl, že vládu odboráři několikrát k jednání o minimální mzdě vyzývali.
Zaměstnavatelé jsou proti tomu, aby se příští rok nejnižší výdělek navyšoval. Poukazují na to, že firmy se potýkají s koronavirovou krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit také zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
"Chápeme argumenty zaměstnavatelů. Na druhé straně zásadně nesouhlasíme. Není možné, aby se propadla minimální mzda pod úroveň zemí, které jsou na tom daleko hůř než ČR," řekl Středula.
Ministerstvo práce navrhuje, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. V podkladech pro vládu autoři návrhu uvedli, že pokud by se postupovalo podle jejich vzorce už v příštím roce, minimální mzda by od ledna stoupla z nynějších 14 600 na 17 100 korun. Nejvyšší zaručená mzda by tak dosahovala zhruba předloňské průměrné mzdy, tedy 34 200 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 000 zaměstnanců.
O navýšení platů ve veřejném sektoru tripartita v pondělí nejednala. Návrh rozpočtu počítá s tím, že by se měla od ledna zvednout suma na výdělky učitelů o devět procent. Zdravotníci by měli dostat deset procent navíc. Odboráři podotkli, že policistům, hasičům, hygienikům a dalším pracovníkům veřejné sféry by podle návrhu rozpočtu plat růst neměl. Středula dodal, že zatím není jasné, o kolik si od ledna polepší politici.
Vláda počítá s rušením superhrubé mzdy. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by se tak čisté výdělky zvedly zhruba o pět procent. "Nebudeme souhlasit s mzdovým nárůstem," uvedl Hanák. Podle něj ale bude záležet na každé firmě, zda svým lidem bude moci přidat.
