ODS je přes dva roky nejsilnější vládní stranou, v průzkumech zaostává za ANO

Občanská demokratická strana (ODS), která bude mít 13. a 14. dubna v Ostravě volební kongres, v období od posledního volebního kongresu v dubnu 2022 nezažila žádné výraznější otřesy. Jako součást koalice Spolu, kterou tvoří s KDU-ČSL a TOP 09, je již od prosince 2021 vládní stranou a jako nejsilnější z pětice vládních stran obsadila i funkci premiéra, kterým je předseda strany Petr Fiala.

ODS má po opozičním hnutí ANO druhý nejpočetnější klub v Poslanecké sněmovně a v minulých volbách posílila i v Senátu, kde má nejsilnější klub (společně s TOP 09) a drží funkci předsedy horní komory. V průzkumech voličských preferencí drží druhé místo, výrazně zaostává za hnutím ANO.

Poslední volební kongres ODS v dubnu 2022 se nesl v duchu vítězství ve sněmovních volbách na podzim 2021 a návratu občanských demokratů do vlády po osmi letech. Provázely ho však také ozvuky války na Ukrajině. Podle očekávání byl předsedou strany znovu zvolen Fiala, přičemž dosáhl silného mandátu, když získal plný počet z 510 platných hlasů. Funkci obhájil počtvrté. S vysokou podporou funkce obhájili i další členové vedení Zbyněk Stanjura, Martin Kupka, Alexandr Vondra a Martin Baxa. Místo řadového předsedy uvolněné předsedou Senátu Milošem Vystrčilem získal pražský zastupitel Zdeněk Zajíček. Zajíček jako jediný již v nejužším vedení strany není, funkci opustil loni v květnu poté, co byl zvolen prezidentem Hospodářské komory ČR.

V celostátních volbách, kterých se v uplynulých dvou letech ODS po staronovým vedením zúčastnila, vždy uspěla, byť při volbě prezidenta republiky loni v lednu neměla vlastního kandidáta, ale zvítězil jeden z trojice kandidátů, Petr Pavel, které strana nepřímo podpořila. V posledních volbách do Senátu na podzim 2022 ODS získala osm z 27 mandátů a byla tak nejúspěšnější stranou. V Senátu zástupci ODS patří do společného klubu ODS a TOP 09, který je s 36 členy nejsilnějším klubem. Předsedou Senátu je člen ODS Miloš Vystrčil, strana má i jednoho z místopředsedů horní komory, kterým je Jiří Oberfalzer. V souběžně konaných komunálních volbách měla ODS třetí nejvyšší počet mandátů (2294; po nezávislých kandidátech a KDU-ČSL). Po povolebních vyjednáváních získala šest primátorů statutárních měst, včetně Prahy a Brna.

Ve Sněmovně, kde má ODS s 34 členy druhý nejpočetnější klub, má strana jednoho z místopředsedů, kterým je Jan Skopeček. Zástupci ODS také vedou tři výbory - hospodářský, pro bezpečnost a pro zdravotnictví.

Strana se nyní chystá na letošní volby, nejbližší jsou do Evropského parlamentu, kde bude obhajovat čtyři křesla. Po dlouhých debatách padlo rozhodnutí, že ODS bude do EP kandidovat v rámci koalice Spolu, tedy s KDU-ČSL a TOP 09. Dohodu brzdilo nejen to, že europoslanci za lidovce a TOP 09 jsou v EP v Evropské lidové straně (EPP), zatímco ODS patří ke straně Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Strany mají totiž na některá evropská témata značně odlišné názory, ať už se to týká přijetí eura nebo tzv. Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Lídrem společné kandidátky byl vybrán nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. V některých krajích se také již strany Spolu dohodly na společné kandidátce pro podzimní krajské volby, v dalších krajích budou kandidovat samostatně či v rámci jiných uskupení.

Stranu v poslední době zasáhlo i několik afér. Jednou z nich je kauza údajného ovlivňování zakázek na dopravní stavby v Olomouckém kraji, kvůli obvinění v kauze rezignoval hejtmanův náměstek za ODS Michal Zácha. Obviněn byl i podnikatel a člen regionální rady ODS Robert Knobloch. Oba se již vzdali členství ve straně. Regionální rada ODS poté navrhla zrušit celé přerovské sdružení.

V souvislosti s jednou z kauz, a to kolem Podnikatelské družstevní záložny (PDZ), je zmiňován i premiér Fiala. Ten totiž podílnictví v této kampeličce neuvedl v majetkových přiznáních. Premiér chybu vysvětlil tím, že měl v záložně běžný účet a neuvědomil si, že to znamená současně i podíl. Kauzou se má zabývat i dnešní mimořádná schůzi svolaná z podnětu opozičního hnutí ANO. K debatě o premiérově majetkovém podílu v PDZ se Sněmovna sešla z podnětu ANO již začátkem února. Dolní komora tehdy s ohledem na postoj koaliční většiny zamítla návrh programu a schůze se neuskutečnila. Obdobný scénář se předpokládá i dnes.

Vzhledem k nízké popularitě vlády, které je vyčítána především špatná komunikace či hospodářské problémy, a k zaostávání ODS ve voličských preferencích za nyní dominantním hnutím ANO, se v poslední době objevují spekulace o možné změně v čele strany. V médiích bývá v této souvislosti občas zmiňován hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který se jako předseda Asociace krajů profiloval jako výrazný politik a který také v minulosti jako první místopředseda stranu dočasně vedl.

Kuba, který mimo jiné kritizuje stranické vedení, že už nemá ambici samostatně vyhrávat volby jako kdysi, tyto spekulace několikrát odmítl s tím, že se hodlá soustředit na práci v kraji. "Petr Fiala se Zbyňkem Stanjurou jsou tandem, který dneska celou stranu mocensky drží pohromadě. Jeden bez druhého by velmi složitě fungoval. Takže bych to považoval za pražskou spekulaci, která nemá reálný základ," řekl například Kuba nedávno týdeníku Echo na dotaz o spekulaci, že by na kongresu část strany Fialovi ráda odstranila Stanjuru. Dodal, že v tuto chvíli nevidí nikoho, kdo by se například chtěl postavit Fialovi a svést s ním souboj o vedení strany.

Sám Fiala, který na kongresu pravděpodobně opět nebude mít protikandidáta, nedávno odmítl spekulace, že chce opustit českou politiku a ucházet se o post v čele Evropské rady. "Nevím, kde se tyto úvahy berou," řekl s tím, že nemá v úmyslu opustit českou politickou scénu, plánuje dokončit mandát premiéra a být úspěšný i v dalších sněmovních volbách.