Státní svátek
Oslavy výročí vzniku státu: Zeman měl u věnců privilegium

Politici, zástupci armády, váleční veteráni z druhé světové války i zástupci spolků si u Národního památníku v Praze na Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nebo zástupci ministerstva obrany. Letošní pieta byla oproti minulým rokům kratší.

Oslavy 99. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě. Příští rok, kdy se bude slavit 100 let od vzniku Československa, se pravděpodobně na Evropské třídě v Praze uskuteční vojenská přehlídka.

Ceremoniál na Vítkově se tradičně konal za účasti historických armádních praporů, které byly na čestný dvůr památníku doneseny za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba také zahrála státní hymnu. Následovalo kladení věnců, tentokrát v netradiční podobě. Místo postupného pokládání věnců byly ve stejné chvíli pokládány najednou věnce tři. Pouze Zeman měl privilegium samostatného pokládání. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva.

Pieta se konala za účasti jednotek ozbrojených sil a policie, podívat se přišly desítky lidí. Oproti minulým letům byla kratší, zejména kvůli změně v pokládání věnců, což někteří přítomní kritizovali. "Řeknu upřímně, že jsme z toho byli zaskočeni, myslím si, že dobré tradice se mají držet," řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) se ke změnám nechtěl příliš vyjadřovat, ceremoniál podle něj domlouval odbor protokolu ministerstva se svými protějšky z Pražského hradu. Na ně mají být podle ministra směřovány otázky. Nemyslí si, že by pieta byla méně důstojná, naopak k chladnému počasí to podle něj bylo tak akorát. Náčelník generálního štábu Josef Bečvář byl s průběhem akce spokojen, důstojně podle něj uctila památku padlých.

"Dnešní den vzpomínáme především na naše legionáře, kteří stáli u vzniku Československa, vzpomínáme na druhoválečné veterány, jsem strašně rád, že jsou stále mezi námi," řekl k dnešním oslavám Bečvář. Podle Stropnického je důležité si výročí připomínat, aby si lidé například připomněli, že byla spousta lidí, kteří obětovali pro ostatní své životy nebo si připravili velmi těžké osudy. "Že mezi námi bylo mnoho statečných a abychom tady na to nezapomínali," řekl. Podle Štěcha je dnešní svátek základ státnosti. "Nebýt Československa, nebylo by ani České republiky," podotkl.

Bečvář řekl, že na příští rok, kdy uplyne 100 let od vyhlášení Československa, se chystá vojenská přehlídka. Měla by se pravděpodobně konat na Evropské třídě v pražských Dejvicích. Bečvář poznamenal, že je už ustanovena komise armády, policie či hasičů. Organizačně podle něj půjde o složitou záležitost. Podle kapacitních možností jednotek teprve armáda zváží, zda se vojenská přísaha příští rok opět vrátí na Hradčanské náměstí v Praze. Letos byla přesunuta do Vyškova a Brna, což si Bečvář i Stropnický pochvalovali. Podle kritiků se místo změnilo na žádost Hradu kvůli vytížení prezidenta, Pražský hrad i armáda takový výklad odmítly.

Vzpomínková akce na Vítkově pokračovala po poledni slavnostním shromážděním uvnitř památníku. Český svaz bojovníků za svobodu na něm ocenil válečné veterány a pamětní medaili 1. stupně udělil také ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové (ANO). "28. říjen nebude nikdy zapomenut, nesmí být. Je to věc učitelů, je to věc výchovy dětí," řekla ministryně.

Akce k založení republiky se v sobotu konají i na dalších místech republiky, třeba v Ostravě nebo v Plzni. V Moravském Krumlově bude odhalen památník české státnosti, v Ostrožské Lhotě pak pamětní deska velitele parašutistického výsadku Carbon Františka Bogataje. Jaroslava Nováka, velitele Tvrze Hanička, která byla součástí předválečného opevnění Československa, připomene pamětní deska u pevnosti.

Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.