V noci na 18. listopad převážel Otakar Motejl svým autem raněné do nemocnice na Karlově náměstí, pak připravoval amnestii. A málem překazil prezidentskou volbu.
Od začátku převratu jste byl hodně vidět. Jak jste se ocitl v Občanském fóru?
V neděli devatenáctého listopadu jsem byl zlákán - myslím, že mi to řekl Saša Vondra - do Činoherního klubu. Předtím jsem se ještě stavil v kanceláři v Ječné, tam jsme si s Pepíkem Lžičařem zkontrolovali, zda máme doklady totožnosti, a vzájemně si počítali, kolik máme každý cigaret - přece jen jsme nevěděli, jestli nás neseberou... Pak jsme vyrazili do Smeček. A na konci setkání v divadle nejeden z nás očekával, že u vchodu bude stát kamion, který nás odveze kamsi.
Pak jste byl členem parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu.
Byli v ní dva studenti, dva svazáci, osm poslanců. A my s Pepíkem Daniszem jsme byli přiděleni ke studentům jako konzultanti.
Už jste jmenoval hned dva agenty StB OE Lžičaře a Danisze. Tedy pokud jím Lžičař byl.
Myslím, že jo. A nezapomeňte, že Pepík Danisz byl, je a po zbytek života bude homosexuální, tudíž byl, je a bude vydíratelný. On byl zranitelný, myslím, že byl i opakovaně přistižen v době, kdy homosexualita byla trestná. A mohl si vybrat: basa, nebo spolupráce. Práce komise mě dost zaneprázdňovala. Většinou jsem odtamtud v noci ještě kráčel do Laterny magiky, tam se připravovala první vláda. Tajemník Hanzel za mnou běhal se vzkazy od Havla na miniaturních lístcích, pamatuju si dva. První: "Potřebujeme ministra spravedlnosti."
A vy jste navrhl Dagmar Burešovou.
Nenavrhl jsem nikoho, zrovna jsme vyslýchali Jakeše. A to pro nás tenkrát byl pochopitelně světoborný zážitek. Nakonec vybrali Dášu Burešovou.
Vám ten post nenabídli? Nebyl jste ve hře?
Zřejmě byl. Domnívám se, že ten první lístek - "Potřebujeme ministra spravedlnosti" - byla nabídka pro mne.
Tehdy jste myslím také připravoval amnestii.
Ano, měl ji vyhlásit Husák těsně před svou demisí 10. prosince. Sepisoval to Petr Uhl a já se na to měl podívat a případně to přepsat. Tenkrát se pracovalo s mechanickými psacími stroji, které byly různě zdeformované, páčky s písmenky se různě zasekávaly, člověk se v tom musel pořád hrabat. Tak jsem to přepisoval a slovně rozváděl paragrafy, na které trestné činy se amnestie nevztahuje. A narazil jsem na mně neznámé číslo, paragraf nadržování. "Proboha živého, proč tady to nadržování je? V životě jsem nikoho s takovým paragrafem neviděl," říkal jsem si. "My ho zahrneme do amnestie a ono se ukáže, že to je nějaký blbec, alkoholik, který někde nadržoval nějakému zločinci, znásilňoval..." Tak jsem ten paragraf přeskočil. A Husák tenhle můj text podepsal, byl to myslím jeho poslední podpis ve funkci. Takže se to vyhlásilo a najednou se zjistilo, že prezident musí mít čistý trestní rejstřík.
Zkrátka se ukázalo, že Václav Havel nemůže být zvolen prezidentem. Jak se ho týkal paragraf nadržování?
Během Palachova týdne bylo evidentní, že Havla seberou, jakmile se k soše svatého Václava jen přiblíží. Opravdu byl odhalen už padesát metrů odtamtud na chodníku před Domem módy, a když začala policie zatýkat, přibalila ho taky. Bylo jasné, že ho nemohou stíhat za výtržnosti kolem sochy, ale protože "sympatizoval s pachateli", dali mu paragraf nadržování.
Tudíž jste ho v prosinci 1989 museli bleskově omilostnit, jinak by se nemohl ucházet o funkci prezidenta.
Ano. Předpokládám, že ho tehdy omilostnil Adamec. Rychlost těch událostí byla šílená, vůbec jsme neznali třeba mechanismy ústavy. Stálo tam třeba, že předseda Nejvyššího soudu se volí na návrh ústředního výboru Národní fronty. A v tu chvíli vyvstala otázka, kde se v Praze na konci roku 1989 ústřední výbor Národní fronty vlastně najde. To byla instituce, kterou nikdy nikdo z nás neviděl živou! Vždycky se naštěstí objevil nějaký zázračný úředník ze starých struktur, který to nějak vymyslel.
Našli jste tu budovu?
Bloudili jsme po Valdštejnském paláci, který byl tenkrát v dezolátním stavu a každá kancelář patřila jinému ústřednímu orgánu. Skončili jsme u nějakých dveří, na kterých skutečně visela cedulka "Ústřední výbor Národní fronty". A na nich byl visací zámek a pavučiny.
