Soudní znalci by měli skládat povinné vstupní zkoušky. Pokud je složí a splní jednotně stanovené požadavky, vznikne jim nárok na jmenování. Počítá s tím návrh nového zákona, který představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). V současné době záleží jmenování znalců na vůli předsedů krajských soudů. Právní úprava také neurčuje žádné konkrétní kvalifikační předpoklady, jež musejí znalci splňovat.
"Pro odbornou veřejnost je dlouho známé tajemství, že znalecké posudky jsou velmi málo spolehlivé. Ve sporných případech dochází k tomu, že si každá strana přinese vlastní posudek, který tvrdí něco naprosto jiného. Pak se zpracovává třetí a nikdo neví, čemu věřit. Právo je přitom v řadě případů vitálně závislé na možnosti spolehnout se na odborné vyjádření z jiného oboru," uvedl ministr.
Připomněl, že nynější zákon o znalcích je téměř šedesát let starý a vůbec nereflektuje současný stav podnikání. Zatímco před rokem 1989 byl jediným zadavatelem znalce stát, a expert tedy představoval prodlouženou ruku soudního systému, později se hlavním zadavatelem staly soukromé subjekty. "Znalce si platí a z toho vyplývá ekonomický tlak na znalce, aby více či méně vycházeli zadavatelům vstříc. Vzniká tak obava o objektivitu znaleckého posudku, a na to bohužel zákon žádným způsobem nezareagoval. Nekontroluje se, zda jsou posudky zpracovávány skutečně nezávisle a objektivně," popsal Pelikán.
Podle nového návrhu by měly být pro znalce jasně definovány podmínky ohledně vzdělání či praxe. Vyhláška ministerstva by stanovila nejen jednotlivé znalecké obory a jejich specializace, ale i přesné požadavky na ně kladené. Zájemci o post znalce by museli skládat přísné zkoušky k ověření odborné způsobilosti. Obecná část testu by zahrnovala právní aspekty práce znalce, zvláštní část znalosti pro daný konkrétní obor.
Znalci, kteří jsou už nyní zapsáni v seznamu, by zkoušky zpětně skládat nemuseli. Ministerstvo je ovšem chce pravidelně jednou za pět let kontrolovat podle náhodně vybraného vzorku jejich znaleckých posudků. Pro zpracování posudků by navíc měly být nově stanoveny jednotné metodologické postupy. Pokud kontrolní komise zjistí závažné nedostatky, se znalcem bude zahájeno přestupkové řízení, které může skončit i jeho vyškrtnutím ze seznamu.
Návrh také definuje odpovědnost znalců za škodu a ukládá jim povinné pojištění obdobně jako advokátům. Zároveň zvyšuje odměny pro znalce ze současných 100 až 350 korun za hodinu práce na 300 až 550 korun.
Ministerstvo návrh ve středu odeslalo do meziresortního připomínkového řízení, zákon by měl být účinný od ledna 2018. Podle důvodové zprávy bude v prvním roce účinnosti zákona potřeba téměř dvojnásobně navýšit částku vydanou na posudky oproti roku 2014, kdy stát za expertizy zaplatil přes 175 milionů korun. Dalších 12 milionů si pak například vyžádá zvýšený dohled nad znalci na ministerstvu a krajských soudech. "Není to málo peněz, ale v porovnání se škodami, které nám současný systém působí, je to více než obhajitelné," uzavřel Pelikán.
