Penzijní nároky Česka dosahují 277 % HDP, uvádí ČSÚ

Na nynější a budoucí důchody ze státního pilíře bylo na konci loňska potřeba zhruba 277 procent HDP. Tolik činily takzvané penzijní nároky na průběžný důchodový systém. Jejich hodnota dosahovala 21.108 miliard korun. Celkové nároky i se spořením ve třetím pilíři byly pak na 285 procentech HDP. Meziročně se snížily o devět procentních bodů, a to hlavně díky růstu nominální hodnoty HDP. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Podíl penzijních nároků na HDP představuje podle statistiků naspořené bohatství domácností, které by bylo potřeba k naplnění nároků současných a budoucích důchodců. Situaci musí členské státy EU modelovat každé tři roky od roku 2015. ČSÚ stav zjišťuje dobrovolně každý rok. Autoři zdůrazňují, že hodnota představuje předpokládané budoucí nároky domácností důchodců a není součástí státního dluhu či ukazatelem udržitelnosti penzijního systému.

"Celková výše penzijních nároků prvního pilíře dosahuje k 31. prosinci 2023 hodnoty 21.108 miliard korun, což představuje 277,1 procenta HDP. Tento ukazatel poměru celkových penzijních nároků k hrubému domácímu produktu klesl meziročně o 8,4 procentních bodů," uvedl ČSÚ. Podle něj loni vzrostly penzijní nároky ze státního důchodového systému z 20.128 miliard korun na 21.108 miliard korun. Zvedly se o 980 miliard, tedy o pět procent. Víc než dvě třetiny nároků připadly na starobní penze, 19 procent na invalidní a zbývajících 12 procent na pozůstalostní.

Nároky současných důchodců a důchodkyň dosahují asi osmi bilionů korun, tedy 40 procent závazků. Hodnota s časem postupně klesá, jak příjemců ubývá. U budoucích penzistů naopak poroste. Nejvíc důchodů se bude vyplácet v polovině století. Nejpočetnější generace tvoří podle statistiků lidé mezi 47 a 51 lety, tedy takzvané Husákovy děti. Nejsilnější skupinou jsou lidé, kterým je 49 let. Je to přes 194.200 mužů a žen.

Celkové penzijní nároky na státní první pilíř a na spořící třetí pilíř dosahovaly loni 285 procent HDP. Celkem to bylo 21.694 miliard korun. Na třetí pilíř, tedy spoření na stáří z toho připadla tři procenta.

Podle ČSÚ se poměr penzijních nároků k HDP meziročně snížil asi o devět procentních bodů. Přispěl k tomu meziroční růst nominální hodnoty HDP.

Statistici při modelování vycházeli z nové projekce obyvatel. Ta počítá s dalším prodlužováním života, silnější migrací a větším poklesem plodnosti než před pěti lety. Projeví se to hlavně v růstu nároku na starobní penze, a to především u mužů.