Jiří Pernes, který bude za měsíc novým šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů, byl kandidátem na spolupráci s StB, studoval VUML, byl v ROH. To patřilo k tehdejšímu životu, tvrdí na svou obranu. Nikomu prý neublížil a režimu nepomohl. Neměl odvahu být disidentem, připouští v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Proč se vynořují stále další informace kolem vaší osoby?
Nepřijde mi to úplně normální. Kdykoliv otevřu noviny, tak se tam dozvím nějakou lumpárnu, kterou jsem spáchal. Třeba, že jsem byl služebníkem komunistického režimu.
Co s tím hodláte udělat?
Jak se mohu bránit? Snažím se říct, jak to je, ale vždycky se nakonec objeví něco jiného. A co médiím řeknu, tam není.
ČTĚTE TAKÉ: Šéf ústavu pro totalitu podepsal oslavný text na únor '48
Není to tak, že jste jednoduše při konkurzu na takové místo o sobě neřekl všechno?
To vám nedokážu říct. Mě by v životě nenapadlo, že by se v novinách objevil fakt o mně a o historické komisi ČSSD. Že to někoho může zajímat? Já jsem stejně tak byl na konferenci Československé strany lidové a stejně tak jsem se zúčastnil několika konferencí o dějinách Komunistické strany Československa. Pro mě z toho nic nevyplývá.
ČSSD říká, že kompromitující fakta na vás vytahuje pan Žáček. Myslíte si to taky?
To si netroufám říct. My jsme s panem Žáčkem zatím ve velmi korektních vztazích. Neřekli jsme si nic špatného. Fakt, že mě Státní bezpečnost evidovala jako kandidáta a vzdor odmítnutí jsem takto veden, jsem neřekl nikomu. Je to taková dvojsečná věc. Jen jsem to uvedl v materiálech...vlastně ani tam jsem to neuvedl. Přesto se to objevilo ve sdělovacích prostředcích. Tak já nevím, kdo má přístup k takovým informacím.
Takové informace jsou ve svazcích ústavu...
Zřejmě ano. Tím netvrdím, že to dělá Žáček nebo někdo s jeho vědomím. Ale jiná možnost není. Vím to jen já a je to uloženo v tom ústavu. Já jsem to nezveřejnil.
Proč zapřít VUML
Členové rady ústavu nyní chtějí znovu jednat o vaší volbě kvůli zatajenému studiu na VUML...
Jestliže se rada rozhodne revidovat volbu, je to jejich právo. Vezmu to na vědomí. Ale já jsem splnil podmínky pro výběrové řízení. Tam bylo napsáno, že mám dodat strukturovaný odborný životopis a další doklady. To jsem všechno dodal. Kdyby tam bylo napsáno, že mám dodat nějaký politický životopis, tak bych tam ten VUML nenapsal taky. Mě by to nenapadlo. Stejně jako jsem nenapsal, že jsem na vysoké škole skládal zkoušku z marxismu-leninismu. To patřilo k tehdejšímu životu v komunistické společnosti. Nic jsem nezapřel...
ČTĚTE TAKÉ: Nový šéf ústavu pro totalitu studoval VUML. Radní to neví
To museli všichni, ovšem na VUML nešel každý...
Je to pravda. Ale usnesení krajských orgánů říkalo, že všichni lidé, kteří nebyli v KSČ a byli v řídící funkci, museli projít tímto procesem, jít na VUML. Byl jsem ředitelem muzea ve Slavkově s pěti zaměstnanci a mohl jsem to odmítnout. Ale víte, co by to tehdy znamenalo? Přitom jsme měli v muzeu docela ostrý program, kvůli kterému nás kritizovalo ideologické oddělení OV KSČM. Že jsem chodil na VUML, byla malá úlitba úřadům. Nikomu jsem tím neublížil a režimu nepomohl.
A co by se stalo, kdybyste tehdy VUML odmítl? Zařadil byste se mezi disidenty?
To si netroufám říct. Nepochybně by to mělo perzekuční důsledky a to jsem považoval za zbytečné. K disidentství bylo potřeba značné míry odvahy a já jsem byl ženatý, měl jsem malé děti a musel jsem se starat o rodinu. Netroufám si říct, zda bych tehdy šel do vědomého střetu s režimem. Měl jsem svoje limity: nevstoupit do KSČ a nespolupracovat s StB. A tak jsem si říkal, že se jako slušný člověk chovám. To by mně už mohli vyčítat, i že jsem byl v Revolučním odborovém hnutí.
S Žáčkem musí mluvit
Přesto všechno - nastoupíte do úřadu v dubnu?
Jsem přesvědčen o tom, že jsem neudělal nic, co by mně mohlo ve výkonu této práce zabránit. Mám chuť do práce a koncepci, kterou jsem obhájil, pokládám za správnou. A budu ji chtít uplatnit. Prožívám ale hluboké zklamání z demokratických sdělovacích prostředků a možnosti jednotlivce svobodně vyjádřit svůj názor, aby nebyl zkreslen.
Budete chtít spolupracovat s panem Žáčkem?
Pravděpodobně bych si s ním musel promluvit. Zatím nemám důvod nespolupracovat.
Foto: ČTK, Jan Schejbal
