S pomocí unikátního Archeologického atlasu Čech chtějí profesionální archeologové bojovat s vykradači cenných nalezišť. Zvítězí, nebo spíš dají zlodějům další zbraň?
Pravěké mohylové hroby či středověké vesnice dávno zarostlé bujnou vegetací dosud v krajině viděly jen cvičené oči hrstky odborníků. S novým Archeologickým atlasem Čech tato místa najde každý vnímavější turista. Pondělní vydání časopisu TÝDEN přiblíží půltucet z nich.
Archeologický atlas Čech lokalizuje 105 významných nalezišť, a to včetně navigačních souřadnic, což je ze strany profesionálních vědců nečekaně přívětivé gesto vůči turistické veřejnosti. Dosud totiž archeologové polohu lokalit před laiky spíše tajili. Knižní novinka, která je nominována na prestižní knižní cenu Magnesia Litera, je vybavena stovkami plánků, laserovými leteckými snímky i internetovou podporou. Dílo vytvořil tým Martina Kuny z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Kuna o publikaci vstřícně říká, že jde o archeologický bedekr.
"Z krátkodobého hlediska sice může takový bedekr některé lokality ohrozit, to kdyby na nich turista zatoužil sám kopat nebo si z nich chtěl něco odnést," je si vědom Kuna. Zároveň ale věří, že publikace další devastaci nalezišť spíše zabrání. "Celkově by naše kniha měla archeologickému dědictví pomoci, protože pouze šířením znalostí o něm lze zajistit jeho účinnou ochranu," je přesvědčen. Když se veřejnost naučí v terénu rozpoznat třeba hradiště z doby bronzové či železné, pravěké mohyly, ve středověku vypleněné vesnice či pozůstatky strategických areálů z II. světové války, může pomoci v nerovném boji asi pěti set profesionálních archeologů s armádou až dvaceti tisíc ilegálních hledačů pokladů vyzbrojených detektory kovů.
Profesionální vykrádači nalezišť navíc atlas nepotřebují. "Ti jsou vždycky o krok napřed a přesně vědí, kde lokality hledat, co si tam vzít a jak to dobře prodat," přiznává Kuna. Proto mu přišlo paradoxní, že o jedinečných lokalitách zatím věděli jen zloději, zatímco lidé žijící v okolí nalezišť nebo turisté o nich neměli ani páru. "V Británii či ve Skandinávii již podobné atlasy vyšly a systém péče o archeologické dědictví je v těchto zemích ukázkový."
Cílem tvůrců bedekru třeba je, aby se jednou každý maturant z jihočeské Bechyně dokázal hrdě pochlubit, že v blízkém přírodním parku Plziny u obce Hvožďany leží pravěký mohylový hřbitov z let 1600 až 450 před naším letopočtem, na němž se nachází neuvěřitelných 98 mohyl. "Laik přitom místem projde, aniž by ho napadlo, že terénní útvary jsou pravěkým pohřebištěm," vypráví Martin Kuna.
Archeologický atlas Čech prozrazuje, že mohyly u Hvožďan leží na souřadnicích N 49°18'31.50", E 14°24'52.23". A kdo ještě nevyužívá satelitní navigaci, najde v knize podrobnou mapu s vyznačením všech 98 hrobů i důkladný popis pěší cesty. "Největší skupina mohyl se nachází severně od silnice z Hvožďan do Dražice, asi 1,5 km napravo od lesní cesty. V revíru Hemery, v trati označené Na Hoškové," prozrazují vědci.
Je to jedno z nejzachovalejších a nejcennějších mohylových pohřebišť v Čechách, mohylník byl s přestávkami užíván celých 1000 let. V hrobech byly nalezeny keramické nádoby, bronzové a železné zbraně, šperky ï skleněné korálky, což je ale pro turistu jen doplňující informace. Z místa si dle zákona nesmí odnést jediný střep či kámen a musí se stát vyznavačem takzvané neinvazivní archeologie. Nechat se unést radostí, že napřed ničím výjimečná vycházka do smrkového lesa se díky archeologickému atlasu může změnit v cestu do pravěku. Ve výpravu mezi hroby s popelem či kostmi lidí žijících zde před 3500 lety (!).
* Chcete se podívat na další cenné lokality?
* Jak je těžké rozpoznat terénní vlnu v lese od pravěké mohyly?
* Proč se atlas zaobírá i archeologickým nalezišti z 20. století, např. tajnou nacistickou továrnou v Rolavě?
* Kdy vyjde podobný atlas pro Moravu a Slezsko?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NEJNOVĚJŠÍM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYJDE V PONDĚLÍ 4. DUBNA
