Dnes samozřejmost, v budoucnu nedosažitelný luxus - léky. Pojišťovny řadu z nich lidem nezaplatí. Nepůjde přitom jen o levné léky na banální choroby. Pojišťovny neuhradí ani medikamenty drahé, alespoň pokud nezískají nálepku "efektivní". Ministerstvo zdravotnictví už sestavuje speciální vzorec, který efektivitu léku odhalí. Odborníci navrhují: zařaďte do vzorce také "individuální odpovědnost" každého pacienta. Tam, kde pomůže změna životního stylu, ať pojišťovny úhrady přiškrtí.
Nový zákon o veřejném zdravotním pojištění přinesl novinku: levné léky si lidé zaplatí ze svého. Od prosince sahají do peněženky pro peníze na všechny medikamenty do padesáti korun. Od března si začnou sami kupovat léky, které jsou k dostání jak na recept, tak i volně.
Skupina pilulek, které lidé dostanou bez receptu, se přitom výrazně rozšiřuje. Brzy do ní přibudou léky na alergie, pálení žáhy a žaludeční vředy.
Ministerstvo zdravotnictví tak chce šetřit. "Když si pacienti zaplatí levné léky, na které všichni dosáhnou, zbude na ty drahé," prohlásil šéf rezortu Leoš Heger.
Chronologicky: nejprve levné, pak drahé
Jenomže lidé si ještě nezvykli ani na placení levných léků a už přichází další nápad: pojišťovny nezaplatí ani všechny drahé léky. Uhradí jen ty, které dostanou nálepku "efektivní". Ministerstvo zdravotnictví sestavuje speciální vzorec, který efektivitu léku odhalí. Pokud vyjde sporný výsledek, lék si lidé koupí za své.
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny nadšeně souhlasí. "Půjde hlavně o léky na vzácné chronické choroby. Jsou nesmírně drahé. Měla by se u nich stanovit určitá hranice, třeba právě matematicky. Pokud léky hranici překročí, spadnou do kategorie nehrazených," řekl. Vzácné choroby se týkají zhruba 2,6 procenta lidí.
Někteří odborníci však kroutí hlavou. "Není přípustné, abychom odřízli některé skupiny obyvatelstva od možnosti léčit se za veřejné peníze," upozorňuje například právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
Nějakou léčbu lidé dostat musejí
S matematickým výpočtem efektivity Dostál souhlasí, řada drahých léků má velmi sporné výsledky. Se vzorcem proto pracují i další evropské země. Do výpočtu se ale podle něj musí zahrnout i další kritéria, nelze zkoumat jen náklady. "Musí se brát v úvahu třeba kritérium potřebnosti. Vždy musí existovat nějaká cesta, jak léčbu k pacientovi dostat. Byť by to bylo po komisionálním posouzení," říká Dostál.
Lidé se vzácnými chorobami totiž mnohdy nemají na výběr - drahý lék pro ně představuje jedinou možnou léčbu. "Stejně jako další lidé přitom platí zdravotní pojištění," upozorňuje.
Nápad se nezdá ani farmaceutickým firmám. "Už před třinácti lety přijal Evropský parlament nařízení, že pacienti s vzácnými chorobami mají mít právo na stejnou kvalitu léčby jako kdokoliv jiný," namítá výkonný ředitel Asociace farmaceutických firem Jakub Dvořáček.
Cvičte, nebo plaťte
Dostál proto navrhuje jinou věc: zahrnout do vzorce zdravý životní styl. "Udělali to Holanďané. Zanesli do vzorce kritérium individuální odpovědnosti. Pokud může pacient dosáhnout stejného léčebného efektu léky i zdravým životním stylem, úhrada z pojišťoven vyjde daleko níž," vysvětluje Ondřej Dostál. Jako typický příklad mohou podle něj sloužit léky na cholesterol. "Jde o jakousi sankci za nedodržování léčebného režimu," dodává.
O tom, že ministerstvo zdravotnictví začalo sestavovat vzoreček nákladové efektivity, jako první informovaly Hospodářské noviny. Podle listu se nebudou hlídat jen léky, ale i přístroje. Komise, kterou kvůli tomu sestavil Leoš Heger, má začít pracovat v únoru.
Vůbec poprvé se podle vzorce může spočítat něco jako "cena lidského života". Ta se bude odvíjet od výše hrubého domácího produktu. Světová zdravotnická organizace totiž tvrdí, že se nová technologie vyplatí jen tehdy, když rok kvalitního života (QALY), který přinese, nevyjde dráž, než je trojnásobek HDP na obyvatele. To je nyní asi 1 092 900 korun.
|
Proč měřit efektivitu léků? |
|
Drahý lék automaticky neznamená dobrý lék. Naposledy se to ukázalo na případu léku Xigris na těžké septické stavy. Sedm let tento přípravek proudil do žil českým pacientům a pojišťovny za něj platily miliony. Jedna krabička s roztokem Xigrisu stála 5876 korun. Pak ho výrobce stáhl z trhu. Důvod? Zjistilo se, že nefunguje. A nejen to: při posledních testech dokonce zemřelo o dvě procenta více pacientů léčených Xigrisem než těch, kterým bylo podáváno placebo. Roztok se podával lidem, kterým začaly selhávat dva a více orgánů. Většinou šlo o pacienty na odděleních ARO. Na případ upozornil v listopadu časopis Týden. |
