Plot v ústecké Matiční ulici vzbudil v roce 1999 kritiku doma i v cizině

Plot, který před 25 lety vyrostl v Matiční ulici v Ústí nad Labem, se stal nejznámějším případem problematického soužití většinového obyvatelstva a příslušníků romské komunity v České republice. Neprůhlednou ohradu z prefabrikovaných dílů, jež oddělila rodinné domky starousedlíků od obecních domů pro neplatiče nájemného obývaných převážně Romy, nechala místní samospráva postavit 13. října 1999.

Stavba vysoká 1,8 a dlouhá 60 metrů byla odstraněna po šesti týdnech na nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv, kteří v ní spatřovali projev rasismu.

Předehrou kontroverzní epizody nejen ústecké historie se stalo rozhodnutí radnice přestěhovat do pavlačových domů v Matiční ulici, která leží na okraji města mezi železniční tratí a Labem, neplatiče nájemného, v naprosté většině Romy. Krátce po stěhování v roce 1994 se začali majitelé domků naproti areálu čtyř činžovních domů stěžovat na hluk a nepořádek. Na základě problematického soužití starousedlíci sepsali petici a žádali postavení zdi, která by je oddělila od obecních domů. Jejich přání se radnice ústeckého obvodu Neštěmice, kam Matiční ulice spadá, rozhodla vyhovět v září 1998.

Už před stavbou plotu se začaly objevovat hlasy proti záměru oddělit převážně romské obyvatele pavlačových domů od okolí. V srpnu 1998 se například na českou vládu obrátil ženevský Výbor pro odstranění rasové diskriminace s žádostí o informaci, jaké hodlá učinit opatření k odstranění snah o izolaci některých skupin obyvatel v českých obcích. Koncem září 1998 do Matiční ulice přijela zmapovat situaci skupina specialistů Rady Evropy na romskou problematiku, později i zástupci Komise OSN pro lidská práva. Výstavbu plotu kritizoval také prezident Václav Havel, kauza se objevila i na stránkách zahraničního tisku.

Také vláda se již od ledna 1999 pokoušela vedení města Ústí nad Labem přesvědčit, aby od záměru na výstavbu zdi ustoupilo, ovšem marně. Po rozličných průtazích a neúspěšné snaze vrcholných politiků stavbě zabránit na začátku října 1999 v Matiční začal vyrůstat plot. Stavba z betonových prefabrikátů, která nahradila původní průhledný plot ze železných prutů, vznikla až na druhý pokus, Romové nejprve stavbě bránili a rozestavěný plot rozebrali, stavební firma ho ale 13. října postavila znovu. Bezprostředně poté zesílila kritika, za stavbu plotu ČR kritizovala třeba EU, jejíž komisař pro rozšíření Günter Verheugen jej označil za porušení lidských práv a žádal vládu o rychlé řešení.

Změnu postoje místní radnice přinesl až příslib vlády poskytnout na zlepšení soužití občanů v této lokalitě deset milionů korun. Ústečtí zastupitelé schválili 23. listopadu 1999 přijetí této dotace a již druhý plot zmizel. Za zhruba třetinu vládní dotace vykoupila radnice tři rodinné domky v bezprostřední blízkosti obecních bytů. Jejich majitelé se z nich pak vystěhovali, z obecních bytů ale odešla i řada Romů. V jednom z vykoupených domků měla městská policie několik let stanici, v dalším otevřela komunitní centrum společnost Člověk v tísni, která zde začala pořádat programy pro místní romské děti. Část dotace radnice rozdělila na rekonstrukci sociálních bytů a různé sociální projekty.

Dnes už napětí kolem plotu v Matiční ulici na místě připomíná jen poslední ze čtyř činžovních domů, které jejich legální i nelegální obyvatelé postupně "vybydleli". První z domů, které patřily radnici, nechala samospráva zbourat už rok po odstranění plotu, další dva pak létě 2022. Stojí už jen poslední činžák se zabedněnými okny i vstupy, který patří akciové společnosti České přístavy. Město s ní už několik let jedná o osudu posledního domu v areálu, zatím ale nedospělo k dohodě o odkoupení a demolici. Plot samotný pak skončil jak jako oplocení ústecké zoo, která v létě 2000 prefabrikáty odkoupila za zhruba 200.000 korun v dražbě.

Vybudování plotu ve své době budilo velké emoce a usnesení k němu dokonce vydala Sněmovna, ústečtí komunální politici ale rozhodnutí dodnes obhajují. "Pokud se mě někdo ptá, zda bychom postupovali stejně, říkám, že ano. Protože ti lidé tady trpěli, měli jsme několik petic na porušování nočního klidu, nepořádku. Takže jsme se jim snažili pomoct. Starý rezavý plot jsme vyměnili za takový, který tlumil hluk a nepořádek," řekl před dvěma lety náměstek ústeckého primátora Pavel Tošovský (tehdy ODS), který byl v roce 1999 starostou městského obvodu Neštěmice.

Kauza měla některé soudní dohry. V prosinci 2001 například pražský vrchní soud zamítl žalobu obyvatelky Matiční ulice Gizely Lackové na místní samosprávu. Žena žijící v domě s obecními byty požadovala omluvu a 100.000 korun za to, že výstavbou plotu v Matiční ústečtí představitelé poškodili její čest a důstojnost. Ústavní soud se už v dubnu 2000 zrušil část usnesení Poslanecké sněmovny z října 1999, v níž poslanci anulovali rozhodnutí neštěmického zastupitelstva o stavebních úpravách včetně výstavby plotu v Matiční ulici. Skutečnost, že poslanci rozhodovali o usnesení obecní samosprávy, byla podle soudce zpravodaje Antonína Procházky porušením ústavních kompetencí.