Očima Jakuba Kvasničky
Po Slovácích se nám teď smějí i severní sousedé

Některé Čechy na dovolené už ani nepoznáte. Odmítají škatulky. Ale pořád převažují jistoty, u kterých češství vyrezonuje hned. Na dovolené ve Španělsku jsme měli klasického Pepíka "v plné palbě" - čepice ležérně dozadu, triko Gant, sexy tříčtvrťáky Alpine Pro, sandály + ponožky (hrozná floskule, já vím, ale pořád to nosíme). K tomu hlasitá nadvláda nad švédskými stoly: "Rychle děti, cpěte se tam, šup maso, přišli jsme pozdě, už je tu fronta, jsem říkal, ať se nečešete, teď přijdeme o kalamáry..." ÁÁÁÁÁ! Stydno. Pepíkovský faktor existuje.

A sousedi se baví. Minulý rok se dovolenkujícím Čechům smálo celé Slovensko. Tehdy manželský pár nahlásil policii, že jim během koupání někdo z deky ukradl řízky. A letos se přidalo se smíchem i Polsko - kvůli té maličko "pomalejší" rodince, které tam zůstala tři dny trčet na dálnici. Rodina je z vesnice, chudá, jela se poprvé podívat na moře alespoň v Polsku, neuměla polsky, anglicky a nejspíš ani česky, navíc měla lednici, která sežrala elektřinu a vybila mobily. Uf. Ironický stud versus lítost. Co převažuje u vás?

Nakonec jim pomohl nějaký Polák, pivovar Bernard mu hned chytře nabídl pivo na celý rok zdarma, zvedla se obrovská solidarita, hlásí se desítky lidí, kteří chtějí (již bez marketingových záměrů) rodině udělat hezkou dovolenou. Je to vlastně hrozně hezké, původně jsem chtěl napsat zesměšňující pamflet, jenže ve finále celý ten případ ukázal, že to s Čechy není zase tak špatné. Pokud teda nezůstanou stát na dálnici v Polsku nebo ve frontě bez kalamárů.