Kvůli ochraně plavců vznikne na vodních nádržích Orlík a Slapy celkem 16 ploch vymezených pro koupání. Do nich nebudou smět vjíždět motorová plavidla. Ta se navíc budou moci pohybovat v okolí těchto míst jen maximálně desetikilometrovou rychlostí.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) tím reagoval na vlnu kritiky, která se zvedla po nedávné tragédii na Orlické přehradě. Po srážce s rychle jedoucím skútrem zemřela osmnáctiletá dívka plavící se na motorové pramici. Nehoda rozvířila otázku bezpečnosti na vodních plochách, kde mohou jezdit lodě bez rychlostního omezení. Premiér ministra vyzval, aby zdůvodnil změny ve vyhlášce, která provoz vodních skútrů a dalších rychlých plavidel umožnila. Zároveň po úřadu požadoval opatření, která by podobným neštěstím zabránila.
Podle Ťoka úřad změnil pravidla provozu kvůli obavě ze sankcí Evropské unie, která poukazovala na nedostatek ploch, kde je možné motorová vozidla využívat. "Česká republika investovala do svých vodních cest stovky milionů korun z evropských dotací a komise se začala ptát, jak se vodní cesty využívají. Po prověření situace se skútry hrozila Evropská komise České republice sankcí za porušování práva EU, zejména práva na volný pohyb zboží, kdy vodní skútry bylo sice možné kupovat a dovážet, ale fakticky je nebylo možné v ČR využívat," uvedl v dopise Ťok. Jediné místo, kde bylo možné bez omezení jezdit na vodním skútru, byl úsek Labe u Přelouče od zhruba 951. do 960. říčního kilometru.
Nová úprava rozvolnila pravidla tak, že na velkých vodních plochách mohou čluny jezdit bez rychlostního omezení, pokud se nacházejí ve vzdálenosti větší než 25 nebo 50 metrů od břehu. Plavidla však mohou jezdit jen podél břehu a zakázány jsou takzvané figurální prvky, umělé vlnění a další činnost, která je oblíbená zejména u uživatelů vodních skútrů.
Pro takovéto aktivity by podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové měla v nejbližší době vzniknout vymezená plocha, která se bude nacházet na Orlíku u pravého břehu mezi obcemi Podskalí a Radava.
Podle Němcové plavební správa uvažovala o vytvoření bezpečných prostor pro plavce už před srážkou loďky s vodním skútrem z 10. července. "Plavební správa sama vnímala, že nejslabší účastník plavebního provozu je koupající se plavec a chtěla prostor pro plavce a plavidla alespoň částečně oddělit. Vymezená plocha neznamená, že by plavec nemohl plavat jinde, znamená jen, že do ní nesmí vplout plavidlo a plavec je tak v ní v bezpečí," uvedla Němcová.
Rozšíření 50metrového ochranného pásma od hranic plochy pro plavce pak v mnohých případech zabere celou vodní plochu. Povinnost snížit rychlost na maximálně deset kilometrů v hodině nebo plout ve výtlačném režimu, kdy se loď nezvedá nad hladinu, ale pluje s ponořenou přídí, tak lodní provoz podle Němcové významně zpomalí a zvýší bezpečnost v místech, kde jsou lidé tradičně zvyklí trávit čas u vody.
Plochy pro plavce vybírala plavební správa mimo jiné v součinnosti s obcemi v okolí obou nádrží. Obecně jde o pláže, které jsou nejčastěji využívány ke koupání.
