Operace už nebude podmínkou úřední změny pohlaví. Současná právní úprava neobstála před Ústavním soudem (ÚS), který sporné paragrafy zrušil s platností od poloviny roku 2025. Požadavek chirurgického zákroku a kastrace kvůli "statusové" změně pohlaví je v rozporu s lidskou důstojností, uvedl ÚS. Politici musí přijmout novou úpravu několika zákonů. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že zákon je dva roky připravený, ale nebyla na něm politická shoda. Nyní dal ÚS jasný pokyn, doplnil Blažek.
Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčího Ondřeje Jakoba na změně ustanovení v zákoně o specifických zdravotních službách s resortem spravedlnosti spolupracovalo. "Nyní v reakci na impulz daný Ústavním soudem (...) zvážíme širší než toliko zrušující úpravu tak, aby byl přitom respektován dnešní závěr jednání Ústavního soudu," sdělil ČTK Jakob.
Nález přivítali aktivisté, kteří se zasazují o práva trans lidí, stejně jako zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková nebo ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
ÚS připustil, že současná úprava může sledovat legitimní cíl, tedy zajištění právní jistoty a stability. "Podle ÚS jsou ovšem zákonné požadavky chirurgické přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce v přímém rozporu se základním právem trans lidí na ochranu jejich tělesné integrity a osobní autonomie, především proto, že porušují jejich lidskou důstojnost," stojí v nálezu soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy, přijatém výraznou většinou 13 hlasů z 15.
Na ÚS se obrátil člověk, který je úředně evidovaný jako žena, usiluje o změnu pohlaví, avšak nehodlá podstoupit chirurgický zákrok, a proto na matrice ani u správních soudů neuspěl. Dnešní nález přivítal jako šanci pro ostatní lidi v podobné situaci. "Kladné rozhodnutí soudu by snad mohlo být nadějí pro ty, kteří si nejsou jisti, zda kastraci chtějí, nebo si ji nepřejí či ji nemohou podstoupit. Že se situace někam posouvá, a mohli by tak snad v dohledné době také změnit doklady bez nutnosti zmíněné diskriminační podmínky," uvedl. Jeho advokát Petr Kalla uvedl, že dosavadní právní úprava je obrovskou ostudou Česka. Podle spolku Trans*parent je verdikt přelomový, teď musejí začít jednat politici, postavit se k problému čelem a změnit zákon.
Z občanského zákoníku ÚS škrtl větu, že "změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů". V zákoně o specifických zdravotních službách zrušil větu, podle které "změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce". Ve zbytku návrhu nevyhověl.
Podle sexuologa Pavla Turčana je zrušení podmínky kastrací v souladu s moderním přístupem k problematice. "Operační zákroky trans lidí by měly být prováděny pouze na základě jejich svobodné vůle a jejich přání," uvedl Turčan. Dodal, že každý má mít právo rozhodovat sám o sobě.
ÚS se právní úpravou už jednou zabýval, tehdy návrh zamítl. Nyní byl ale v jiné situaci. Zatímco tehdy se na soud obracel nebinární člověk, jenž se necítil být ani mužem, ani ženou, nyní návrh podával trans člověk, jenž je evidovaný jako žena, cítí se být mužem a operace je překážkou pro úřední změnu pohlaví. Podle Jirsy se navíc výrazně změnil společenský kontext, a to i v dalších evropských zemích.
Nová právní úprava, která vznikne v reakci na dnešní nález ÚS, dá trans lidem možnost volby, míní socioložka Lucie Jarkovská. Zatímco pro některé je důležitá i operativní změna pohlaví, která zůstává možná, jiní operaci vnímají jako zásah do tělesné integrity. "Operace také představuje zdravotní riziko, které nechtějí podstupovat jen proto, že to tak část společnosti vnímá jako logické," uvedla Jarkovská, která působí v Národním institutu SYRI.
"ÚS rozhodl ve prospěch lidské důstojnosti. Jsem za to velmi rád, zrušení podmínky chirurgického zákroku včetně sterilizace při úřední změně pohlaví je něco, co dlouhodobě podporuji a prosazuji," napsal na síti X Rakušan. Podmínka operace podle něj nepatří do Evropy 21. století.
Česko patří k posledním zemím v Evropě, kde se povinná kastrace kvůli úřední změně pohlaví vyžaduje. Sklízí za to kritiku mezinárodních institucí i domácích organizací. Zmocněnkyně už dřív poukazovala na to, že český postup je v rozporu s lidskoprávními úmluvami i rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva.
