Horké vlny s teplotami nad třicet stupňů Celsia se budou v Česku vyskytovat častěji než dříve, v zimě bude průměrně padat méně sněhu a srážky budou zejména v létě intenzivnější. Takové hlavní tendence ve vývoji tuzemského podnebí popsal klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Zatímco v minulosti se horké vlny vyskytovaly jednou za několik let, za dvacet let se očekávají každoročně. "Ale nemusí to být nutně s teplotami přes 37 stupňů, to už je opravdu extrém," poznamenal Tolasz. Experti horké léto, jako je to letošní, očekávali spíše na polovinu nebo konec století. Z toho, že Česko zasáhly letos, ale není třeba vyvozovat zásadní závěry. "Předpokládáme, že je to výkyv, který může nastat," uvedl klimatolog.
Ve scénáři vývoje klimatu do roku 2100, který byl zpracován před pěti lety, se očekává častější výskyt extrémů v počasí. Tuto tendenci Tolasz považuje za významnější než růst průměrných teplot, které se zvyšují o 0,5 stupně až jeden stupeň Celsia. Odhady klimatologů se nijak výrazně nemění. "Tendence vývoje podnebí je známá už hodně dlouho, jen si to nyní více uvědomujeme a dáváme si to více dohromady," řekl Tolasz.
V zimě se musí Česko připravit celkově na méně sněhových srážek, podobně jako tomu bylo v posledních dvou zimních sezonách. "Ale to neznamená, že bychom se nemohli dočkat ladovské zimy," uvedl klimatolog.
Nedostatek sněhu může podle něj způsobit problémy zejména vodohospodářům. Už letošní mírná zima s nízkou sněhovou pokrývkou byla signálem hrozícího sucha. Když se pak k menšímu objemu srážek přidaly vyšší teploty, které zvyšují výpar vody, bylo sucho nevyhnutelné. "Sucho na rozdíl od povodní vzniká postupně týdny a měsíce. Měli bychom na to myslet dříve," řekl klimatolog.
V budoucnu by sice celkové úhrny srážek měly zůstat stejné, ale zejména v létě spadnou za kratší dobu. Intenzivnější lijáky místo vytrvalých několikadenních dešťů ale půdu zavlažují hůře. "Voda se nestihne vsáknout, většina jí odteče. Ještě ji neumíme účinně zachytávat," vysvětlil Tolasz.
Zemědělci by podle něj měli nynějším klimatickým změnám přizpůsobit plodiny nebo jejich odrůdy. Za suššího podnebí není vhodné pěstovat plodiny náročné na vodu. Mohla by se také změnit architektura měst, kde mohou horko zmírnit vodní a zelené plochy. "Ze sedmdesátých let si pamatuji, že v každém městě byly kašny, vodotrysky nebo malé bazény. Dnes to téměř k vidění není. A technické služby místo toho rozprašují vodu po ulicích," dodal klimatolog.
