Zdravotní problémy kvůli tropickým vedrům zasahují všechny věkové kategorie. "Standardní počet našich výjezdů je 350, včera to bylo 380," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí pražské záchranky Kateřina Fikejzová. Stále ale jde o zanedbatelné číslo oproti ostatním příčinám. Kvůli vedrům včera záchranáři v Praze vyjížděli jednadvacetkrát, do sobotního odpoledne zatím třináctkrát.
Paní Boženě je jednaosmdesát let. Včera ji přivezli do jedné z pražských nemocnic. "Udělalo se mi slabo a spadla jsem na chodníku," říká seniorka on-line deníku TÝDEN.CZ. Organismus seniorů celkově hůře hospodaří s tekutinami, mají slabší funkci ledvin a jejich kůže odpařuje více tekutin než u mladších lidí.
Zvýšený počet výjezdů hlásí i záchranáři ve Středočeském kraji. Mluvčí záchranky Tereza Janečková uvedla, že v těchto dnech vyjedou středočeští záchranáři denně průměrně k 70 lidem, kteří z horka zkolabovali nebo se zhoršil jejich zdravotní stav. Velké nemocnice svůj režim kvůli modernímu vybavení nijak upravovat nemusejí. "My máme většinu nemocnice rekonstruovanou a klimatizovanou, takže jen zvyšujeme příjem tekutin," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí českobudějovické nemocnice Ivana Kerlesová.
Nejvíce problémů zaznamenávají záchranáři ve velkých městech. V nich totiž bývá i o několik stupňů více než v přírodě. Tento jev se nazývá "efekt městského tepelného ostrova". Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je nahrazení původní přírody pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit.
Ve vedru jsou ohroženy nejen rizikové skupiny obyvatel jako senioři. Na extrémní teploty nad 35 stupňů není v Česku zvyklý nikdo. "Ohrožení je hlavně u pacientů se srdečním selháním a ledvinným onemocněním, protože při léčbě musejí omezovat příjem tekutin. Berou léky na odvodnění a ve chvíli, kdy nastane vedro a část tekutin vypotí, se bilance musí daleko poctivěji hlídat," říká pražský kardiolog Zorjan Jojko. U seniorů pak je ohrožení podle Jojka dáno tím, že trpí kornatěním tepen. Běžným projevem této obtíže je také oslabený pocit žízně. "Proto se jim například začne zahušťovat hlen v průduškách a plicích, z praxe v nemocnici vím, že v takovém počasí bylo víc zápalů plic," upozornil.
V horku stoupá také riziko utonutí. Takzvané desatero bezpečného koupání připomíná plavcům, aby do vody neskákali rozehřátí a unavení, ochlazovat by se měli postupně, měli by průběžně pít, ale ne alkohol. Do vody by měli skákat jen tam, kde to znají.
