Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v posledních letech stagnuje. Na konci prvního čtvrtletí si takto spořilo 4,435 milionu lidí, o 6000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí (MF).
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 2,938 milionu lidí. To bylo o 51.000 méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,498 milionu lidí, o 46 tisíc více než v prosinci 2021.
Za první čtvrtletí letošního roku činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 1,9 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek stoupl proti konci roku 2021 o dvě koruny na 148 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil 141 Kč (nárůst o jednu Kč) a na doplňkové penzijní spoření 162 Kč (nárůst také o korunu).
Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 10,1 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření klesl proti konci roku 2021 o 11 Kč na 785 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění klesl o 16 Kč na 65 Kč a průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření se snížil o pět Kč na 824 Kč.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
