Vládní analýza
Podivný stav. Práce je dost, lidi nechtějí pracovat

Na trhu práce vznikla absurdní situace. Firmy pociťují výrazný nedostatek pomocných dělníků do výroby. Počet těchto pracovních míst nahlášených na úřadech práce dosahuje téměř osmi tisíc, z toho více než dvě pětiny jsou volná čtvrt roku a déle. Nikdo se na ně nehlásí, a to i přesto, že mezi nezaměstnanými je téměř 37,5 tisíce lidí uvádějících tuto pracovní kvalifikaci.

Uvádí to analýza ministerstva práce a sociálních věcí projednávaná tento týden tripartitou (pracovní orgán sdružující vládu, zaměstnavatele a odbory - pozn. red.). "Jedná se o skupinu prací s nízkými kvalifikačními požadavky s často vysoce nízkou mzdou. Její výše není pro uchazeče o zaměstnání dostatečně motivující, zejména v případě nutnosti dojížďky do zaměstnání mimo místo bydliště, kdy není schopna adekvátně kompenzovat zvýšené náklady (doprava, zabezpečení péče o dítě či jinou závislou osobu atd.)," odůvodňuje si v ní ministerstvo problém s touto profesí.

Problematická je podle něj také fyzická náročnost práce v kombinaci s požadavky na směnnost provozu. "Motivace k přijetí takovéhoto zaměstnání je dále snižována volenými formami pracovně-právních vztahů - často jsou využívány agentury práce a dohody mimo pracovní poměr," dodává ministerstvo. Vliv má podle něj i výrazný počet exekucí. Kvůli srážkám ze mzdy se prý nevyplatí lidem často pracovat.

Problémy sehnat vhodné lidi mají podle analýzy firmy i u dalších profesí. Například u kovářů a nástrojařů. Těch firmy shánějí 6,6 tisíce, k dispozici je více než deset tisíc uchazečů o zaměstnání s touto kvalifikací. Důvody nezájmu jsou zde podle ministerstva stejné jako u pomocných dělníků.

"Dalším problémem je přímá závislost pracovních míst na zakázkách zaměstnavatele, kdy v případě nové zakázky zaměstnavatel poptává vyšší počet kvalifikovaných zaměstnanců s praxí, a naopak v případě ztráty zakázek zaměstnance propouští," konstatuje úřad. "Jedná se tedy o skupinu povolání s charakteristickou vysokou fluktuací způsobenou jak pracovní silou, tak vlastní závislostí vykonávaných prací na objemu zakázek, včetně vlivu sezonnosti," dodává.

Třetí nejžádanější profesí jsou řidiči autobusů, náklaďáků a kamionů. Firmy jich přes úřady práce shánějí 5,2 tisíce, mezi nezaměstnanými jich je téměř třikrát tolik. "Hlavními problémy při snaze obsadit volná pracovní místa z této skupiny je obava z odpovědnosti za cestující v případě řidičů autobusu nebo tramvaje," udává analýza.

V případě řidičů v nákladní dopravě je podle ní výraznou bariérou časová náročnost, mnoho uchazečů o zaměstnání prý má také negativní zkušenost s tlakem zaměstnavatelů na překračování legislativních norem. Jde například o délku jízdy, množství přepravovaného nákladu nebo technický stav vozidla. Další překážkou jsou podle ministerstva vysoké kvalifikační nároky v podobě speciálních, finančně nákladných řidičských oprávnění a nutná praxe. Firmy z oboru však uvádějí jako jeden z hlavních důvodů to, že jim řidiče "přetahují" firmy v Německu.