Kvůli současnému nastavení důchodového systému bude přibývat seniorů bez nároku na starobní důchod, upozornil ve středu ombudsman Stanislav Křeček. Podmínku minimální doby pojištění, která činí 35 let, považuje Křeček za velmi přísnou. "ČR je na špici délky práce, která je vyžadována pro to, aby vznikl nárok na důchod. Žádný jiný evropský stát nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti," řekl ve středu novinářům Křeček.
Ombudsman doufal, že problém, o kterém se ví několik let, vyřeší politici v rámci důchodové reformy. "Jenže ta je v nedohlednu, takže tento dílčí problém by měl být řešen teď. Apelujeme na politiky a zákonodárce, aby si toho všimli," řekl Křeček. Kritizoval také neustálé odkládání důchodové reformy.
Ponechání současných podmínek beze změn postupně povede k nárůstu chudoby mezi seniory, míní ombudsman. Problém se podle výpočtů kanceláře ombudsmana naplno projeví kolem roku 2040.
Senioři, kteří nárok na starobní důchod nemají, jsou nyní v podstatě odkázaní buď na vlastní úspory, nebo na dávky státní sociální podpory, pomoc v hmotné nouzi nebo příspěvek na bydlení. Podle pracovníků kanceláře ale taková podpora umožňuje pouze základní přežití. Teprve o pět let později lze žádat o takzvaný pozdní důchod.
Zatímco dříve si lidé v souvislosti se starobním důchodem u ombudsmana stěžovali hlavně na vypočtenou výši penze, nyní přibývá případů, kdy seniorům vůbec nevznikne nárok na starobní důchod. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění se postupně prodloužila na 35 let.
V jiných zemích stačí odpracovat méně
"V jiných členských státech EU to bývá 15 nebo 25 let pojištění," uvedl Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení kanceláře ombudsmana. Dalším faktorem je nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění.
V budoucnu mohou mít problémy lidé, kteří byli po určitou dobu v domácnosti, dlouhodobě evidovaní na úřadech práce, ve výkonu trestu, delší dobu žili v zahraničí nebo pracovali v zemích, s nimiž Česko nemá uzavřenou smlouvu. Problémy mohou čekat také lidi s prvním a druhým stupněm invalidity, kteří nenacházeli uplatnění na trhu práce.
Průměrná započítaná doba důchodového pojištění nyní u žen činí zhruba 43 a u mužů 45 let, uvedl Pavel Matějíček, právník kanceláře ombudsmana a člen Komise pro spravedlivé důchody. Ombudsman se však stále častěji setkává s příběhy lidí, kterým ke vzniku nároku na důchod chybí třeba rok nebo dva a jejich situace je složitá. Ne každý má možnost si část doby pojištění takzvaně doplatit, případně se ještě na potřebnou dobu zapojit do pracovního procesu.
