Nejčastější ochranou nosu a úst před nákazou koronavirem jsou v Česku textilní roušky, používá je 62 procent lidí. Chirurgickým rouškám dává přednost 27 procent lidí a šest procent respirátorům. Zhruba dvě procenta lidí nepoužívají nic. Vyplynulo to z průzkumu agentury IPSOS pro společnost Respilon, která vyvíjí nanovlákna a vyrábí ochranné pomůcky. V tiskové zprávě uvedla, že účinek jednorázových ochranných pomůcek ale lidé přeceňují. Dvě pětiny je mění jednou denně a 15 procent jednou týdně. Po každém použití je mění 16 procent lidí.
Nicméně více než třetině občanů povinnost mít zakrytá ústa a nos vadí. Dvě pětiny Čechů uvedly, že při používání roušek a respirátorů se jim špatně dýchá, a čtvrtině se v nich špatně mluví.
Z průzkumu mezi 550 lidmi ve věku 18 až 65 let také vyplynulo, že každý desátý Čech považuje svou stávající ochranu dýchacích cest za dostatečně funkční celý den, že ji nemusí sterilizovat, přesto ho ochrání.
V souvislosti s funkčností ochranných prostředků Čechům vadí zejména nutnost jejich praní a sterilizace, uvedla to pětina dotázaných. O něco méně lidí zmínilo to, že běžné typy ochrany úst a nosu neobsahují aktivní složky jako stříbro, měď nebo zinek, a nevydrží proto dlouho funkční. Pro 13 procent dotázaných je problémem to, že roušky na jedno použití představují velké množství odpadů. Jeden z deseti Čechů poukazuje i na to, že roušky nejsou vyrobeny z kvalitních nanomateriálů.
Nejdůležitějším požadavkem veřejnosti na ideální osobní ochrannou pomůcku je jejich účinná ochrana, měla by filtrovat 99,9 procenta virů. Stejně důležité je pro Čechy ale také to, aby nešlo o další jednorázovou masku, tedy aby respirátor byl funkční několik dnů. Podle výkonné ředitelky Respilonu Jany Zimové by podle požadavku lidí měl být lehký, netlačit a zároveň by neměl vlhnout, což omezuje účinnost. "Pomyslný žebříček kvalitativních parametrů uzavírá požadavek na přiměřenou pořizovací cenu, resp. z hlediska účinnosti, aby se respirátor sám dezinfikoval a nebylo nutné se o něj starat," dodala Zimová.
