Policie přesouvá síly. Řidiče pokutuje z civilních vozů

Dopravní policisté hlásí návrat k "osvědčené" metodě, jak se vypořádat s neukázněnými řidiči. Podle slov svého šéfa Martina Červíčka se přesunují od krajnic do epicentra silničního provozu. A hříšníky pokutují hlídky v neoznačených vozech.

Redaktor on-line deníku TÝDEN.CZ strávil službu s posádkou takzvaného skrytého dohledu, aby se přesvědčil, jak staronová strategie zabírá.

Na první pohled je to obyčejné vozidlo. Přesto když červená octavia vjíždí do obce předepsanou padesátikilometrovou rychlostí, všímaví řidiči okamžitě přibrzdí. Při pozorném pohledu je totiž možné odhalit na čelním skle kameru napojenou na radar, vzadu zase modrý majáček.

Vlastimil Vágai si "podezřelého" vybavení automobilu nevšiml. Zrovna řešil problémy v sídle své firmy. Za jízdy, mobilním telefonem. Těsně před výjezdem z Frýdku-Místku jej proto hlídka předjíždí a spouští varovný blikač Stop.

Hovor ho přišel na tisíc korun, mladý podnikatel navrch vyfasoval i tři trestné body. "Pokutu jsem dostal zaslouženě," přiznává Vágai. Dále už v hodnocení policejních kontrol na silnicích tak smířlivý není.

"Bodový systém bych zrušil. Od doby, co ho zavedli, jezdím jako hovado. Vím, kde jsou radary, na ty si dávám pozor, jinak se snažím jezdit normálně. Odteď si budu dávat pozor i na červené octavie," uvažuje Vágai.

Prototyp silničního piráta to však není. Stejně jako ostatní hříšníci, které hlídky po dobu služby přistihnou při porušení dopravních předpisů. Ukazuje se, že skrytý dohled - stejně jako ostatní formy kontroly - odhalí především nárazové přestupky řidičů.

Rychlost, pásy, telefonování

Služebna ostravských dopravních policistů je ve čtvrtek v poledne téměř prázdná. Do pracovního se zde převlékají jen Jiří a David. Připravují se na práci v "terénu". "Tentokrát máme volnou ruku. Takže budeme kontrolovat rychlost a drobnosti jako zapnuté pásy či volání mobilem během řízení," prozrazuje David.

Rozvržení služby tak kopíruje policejní statistiky: těm dominuje nepřiměřená rychlost, za niž řidičům naskákala na konta téměř polovina dosud udělených trestných bodů. Zbylé přestupky zase podle expertů ohrožují bezpečnost v silničním provozu.

Na dvoře služebny čeká připravená červená octavia. Kontrola má správně začít hned, jakmile vůz vjede na silnici. A opravdu, hned na prvním semaforu se rozjíždí automobil na červenou. Na poslední chvíli muž za volantem ještě stoupne na brzdu, zřejmě ho spletla zelená pro vedlejší pruh.

O pět minut později už ale policisté zasahují. Ve vedlejším pruhu míjí řidiče, jenž bezstarostně telefonuje. "Natoč ho, Dejve," instruuje zkušenější muž svého kolegu. Než se podaří kameru zapnout, nastavit a pořídit usvědčující důkaz, tak hovor ukončí.

I tak provinilce zastavují. Přiznává, že opravdu volal. "Mám den blbec. Předtím jsem ještě natankoval deset litrů benzinu do dieslového vozu," kroutí hlavou muž. Výsledek je přesto jasný: držení telefonního přístroje = pokuta tisíc korun a tři trestné body.

A máte nějaký důkaz?

Jiří a David vyrážejí jako skrytá hlídka mezi "běžné řidiče" aspoň dvakrát měsíčně. Na sedadle se otáčejí za každým vozidlem, které míjejí, aby se přesvědčili, že posádka vozu je připoutána podle předpisů či že řidič nedrží v ruce telefon.

K tomu, aby v rychlosti odhalili dané prohřešky jim pomáhá hned několik fíglů. Tak třeba nezapnutý pás je na tmavém oblečení téměř nerozpoznatelný. Policistům však prozradí letmý pohled k levému rameni řidiče. Když zde pás není napnutý, je zřejmé, že řidič porušuje zákon.

Právě nepoužívání pásů patří mezi typické české nešvary. Cizinci se proviňují často "malichernějšími" způsoby. Třeba když automobil na křižovatce náhle změní směr své jízdy o sto osmdesát stupňů. Porušuje tím přikázání o otáčení. "Tak co, necháme ho žít?" ptá se žoviálně Jiří.

Vůz však nemá ani zapnutá světla. Hlídka jej proto zastavuje, aby řidiči domluvila. Jak prozrazuje poznávací značka, řidič je ze zahraničí. Celá věc se obejde bez trestu. "Nechal jsem to bez pokuty. S Francouzem bych se stejně moc nepobavil," řekne Jiří a opět nastartuje.

Právě prevence a výchovný aspekt hrají u skrytého dohledu stěžejní roli. Policisté sice brázdí terén v neoznačeném voze, přesto na sobě musejí mít uniformy. Kolemjedoucí šoféři tak mají šanci uvědomit si, s kým mají tu čest. A v mžiku rozsvítí světla, zahodí mobilní telefon či zapnou bezpečnostní pásy.

"Přesto se nám stává, že někdo klidně pokračuje v hovoru, a když jej stopneme, ještě to zapírá," vypráví David. V takových případech přichází ke slovu záznam z videokamery, na níž strážníci všechny přestupky evidují. "V dnešní době chtějí všichni na všechno důkazy," přikyvuje jeho parťák Jiří.

Vyhráno nemají provinilci ani za předpokladu, že je policisté nestihnou v inkriminující situaci natočit. "K tomu, abychom mu mohli dát pokutu, musí s trestem souhlasit. Když je ale jeho provinění nezpochybnitelné a on by přesto odmítal přijmout pokutu, nahlásili bychom ho správnímu orgánu. A tam by to byla naše dvě svědectví proti jeho hlasu," popisuje David. 

Tresty pro "malé ryby"

Po dvou hodinách služby se policisté zaměřují na kontrolu rychlosti. Radar však nezapínají přímo v provozu, ale stejně jako "běžná" hlídka odstavují vůz na vhodné místo před výjezdem z obce.

"Měřit za jízdy se příliš nevyplácí. Na snímku z radaru totiž musí být jen jediné vozidlo, což se v provozu málokdy podaří. Když to někdo sviští v protisměru, tak zase musíme dávat pozor, abychom při otáčení sami nezpůsobili nehodu," vysvětluje Jiří, proč se rychlost kontroluje z místa.

I to je ovšem další důvod, proč ani skrytý dohled nedokáže trestat jen "piráty silnic". Na výjezdu z obce lze totiž jen obtížně rozlišit, zda plynový pedál přišlápl řidič náhodou, z nepozornosti, či rychlost překračuje po celý průjezd zastavěným územím.

Při pokutování jsou Jiří s Davidem celkem benevolentní. Nastavují radar, aby zaznamenával řidiče teprve od rychlosti 63 km/h. Jako první se do radarové pasti chytla pohledná blondýnka.

Pokutu tisíc korun si bez protestů nechá napsat na složenku, zajímá se hlavně, o kolik bodů přišla. "Tady jste mě přistihli už nedávno, že jsem jela trochu rychleji," přiznává řidička. Povolený limit překročila o patnáct kilometrů v hodině, do řidičské karty jí tak přibudou dva trestné body.

Po každém přistiženém obkrouží hlídka krátké kolečko obcí a vrací se zpět na vytipované místo. Červená octavia na sobě sice nemá policejní nápis, přesto v odstavném pruhu vzbuzuje pozornost většiny řidičů.

I tak se v pravidelných intervalech ozve pípnutí radaru hlásící další oběť. Rychlost překročila i zelená Škoda Fabia. Když ji strážníci předjíždějí a zapínají blikačku stop, řidič nereaguje a jede klidně dál.

"Co dělá? On nezastavuje," diví se Jiří a mačká plyn, aby škodovku opět předstihl. Tentokrát již vše klaplo. Postarší řidič se omlouvá, že varovný signál nebyl na zadním skle dobře vidět. Policisté mu věří, pokuta tisíc korun jej však nemine.

Bič na řidiče? Ne, jen strašák

Podtrženo sečteno: během necelých čtyř hodin ve voze skrytého dohledu hlídka urazila stovku kilometrů a při - větším či menším - porušování dopravních předpisů přistihla deset hříšníků. Sedmi z nich pak strážci zákona udělili pokutu, což znamená, že řidiče trestali v průměru každou půlhodinu (k tomu je nutno připočíst řadu šoférů, kteří si po spatření hlídky rozsvítili světla či instinktivně zpomalili).

Kontrola z civilních vozů přímo v silničním provozu je jednou z priorit stávajícího ředitele dopravní policie Martina Červíčka. Ke zlepšení bezpečnosti na tuzemských silnicích plánuje šéf strážců zákona v bílých čepicích hojněji využívat i leteckou službu.

Dopravní experti to vítají. "Skrytý dohled je způsob, jak odhalit nejvíce řidičských přestupků. Na rozdíl od minulosti od něj však policie dosud ustupovala," přimlouvá se za staronovou metodu například Stanislav Huml. 

Přesto test TÝDNE.CZ prokázal, že skrytý dohled nemůže být definitivním řešením nelichotivé bilance českých řidičů. Dva roky po zavedení bodového systému jde spíše o nového strašáka. 

Foto: Vladimír Křivka