Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti ženy, která chtěla protestovat při Prague Pride v roce 2014, ale policie ji vůbec nepustila k trase průvodu. Verbální vyjádření nesouhlasu s konáním určitého shromáždění spadá podle úterního nálezu pod ústavně chráněnou svobodu projevu. Žena neúspěšně žádala 20 tisíc korun jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Jejím nárokem se musí znovu zabývat Městský soud v Praze.
Podle ústavních soudců má policie právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo. Aby však byla výzva v souladu s ústavním pořádkem, musí buď reagovat na konkrétní jednání daného člověka nebo musí existovat důvodné podezření, že má v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění.
Zakázaný přístup
V projednávané kauze policie sice měla indicie o plánu pravicových radikálů narušit Prague Pride, zřejmě to však nestačilo k tomu, aby zakázala přístup k průvodu právě a konkrétně pisatelce ústavní stížnosti.
"Policie určité informace měla, ale soudy dostatečně nezjistily takové skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že stěžovatelka měla v úmyslu vystoupit proti shromáždění násilně, vyhrožovat násilím či zasáhnout do svobody účastníků pochodu svobodně se shromažďovat," řekl soudce zpravodaj Josef Fiala. Pisatelka stížnosti Jana Pokorná ani její advokát se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.
Prague Pride je akcí na podporu sexuálních menšin. Policie chtěla v roce 2014 předejít konfliktům. Na trasu průvodu nepustila ani další lidi, kteří měli v plánu vyjádřit nesouhlas. Žena reagovala žalobou, kterou Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl. Postup policie připodobnil k situaci, kdy od sebe odděluje sympatizanty krajní pravice a krajní levice, u kterých existuje bezprostřední nebezpečí vzájemného střetu. Šlo prý o opatření, jehož cílem bylo udržet veřejný pořádek a zabránit násilí.
Nesouhlas jinde
Verdikt pak ještě potvrdil Městský soud v Praze. Zdůraznil, že při obdobných akcích, jako je průvod Prague Pride, má policie povinnost chránit veřejný pořádek. Žena prý mohla nesouhlas s průvodem vyjádřit i jinak či jinde než přímo na jeho trase.
V ústavní stížnosti žena uvedla, že neměla v úmyslu vystoupit proti průvodu násilně, ale jen verbálně. Postup policie označila za nepřípustný zásah do práva na svobodu projevu. Jejími argumenty se nyní musí znovu zabývat Městský soud v Praze.
Průvodu Prague Pride na podporu gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů se zúčastnilo v roce 2014 asi 15 tisíc až 17 tisíc lidí. Policie zadržela 15 protestujících. Prahou souběžně s průvodem hrdosti homosexuálů prošel průvod Mladých křesťanských demokratů.
