Ohlasy
Babiš hodnotil Zemanova slova o Krymu. Farský je zděšen

Evropa podle předsedy hnutí ANO Andreje Babiše potřebuje pro řešení krize v Sýrii amerického prezidenta Donalda Trumpa i ruského prezidenta Vladimira Putina, sama není schopna problém řešit. Stejné je to podle něj se vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem.

"Tady je ten klíč, ty vztahy si musejí řešit oni," řekl Babiš v hodnocení vystoupení prezidenta Miloše Zemana na shromáždění Rady Evropy. Zeman v úterním projevu poradil Kyjevu, aby se dohodl s Moskvou na kompenzacích za zabrání Krymu Ruskem. Babiš nedávno v tisku zpochybnil smysl sankcí proti Rusku i efekt minských dohod o řešení konfliktu.

"Prezident řekl, že to jsou jeho osobní názory, a samozřejmě to je jeho názor," uvedl Babiš v pořadu Partie televize Prima. Dodal, že prezidentova slova vyvolala velkou kritiku a on sám odsuzuje anexi Krymu. "Na druhé straně sankce, bohužel, zatím nepřinesly žádný výsledek," konstatoval. Podle Babiše je třeba, aby Evropa v řešení problému nějakým způsobem pokročila, protože je třeba jednat s Ruskem i kvůli Sýrii.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury nejde česká zahraniční politika správným směrem, protože sankce proti Rusku zásadně poškodily české exportéry. Současně mluvil o právu na sebeurčení Rusů žijících na Krymu a referendu, ve kterém se obyvatelé Krymu přihlásili k Rusku.

Výroky prezidenta byl zděšen lídr hnutí STAN Jan Farský. "Když prezident země, která byla dvacet let okupována, řekne, že bychom měli vyměnit za nějakou ropu suverenitu státu, to je pro mne naprosto nepochopitelné," řekl v Partii Farský. Putin podle něj porušil mezinárodní právo a referendum se odehrálo pod hlavněmi zbraní. Důvod ke zrušení sankcí podle něj není.

Zeman anexi Krymu v úterý označil za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, například ve finanční podobě či prostřednictví ruské ropy a zemního plynu. Projev vyvolal okamžitou pobouřenou reakci ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a dalších ukrajinských politiků. Výroky kritizovali i čeští politici, podle nichž jsou v rozporu se zahraniční politikou vlády.