Babiš o volbách: Bude to střet ANO s tradičními stranami

Domácí
29. 8. 2017 23:00
Andrej Babiš.
Andrej Babiš.

V úterním pořadu TV Barrandov Duel Jaromíra Soukupa speciál se střetli zástupci sedmi nejsilnějších stran Andrej Babiš (ANO), Vojtěch Filip (KSČM), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Jan Hamáček (ČSSD), Ivan Bartoš (Piráti), Jan Skopeček (ODS) a Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Generální ředitel Skupiny Barrandov a předseda představenstva mediálního domu Empresa Media Jaromír Soukup například vyzvídal, co stojí za nedůvěrou lidí vůči politikům nebo za co by se zástupci jednotlivých stran pochválili. Co všechno zaznělo? 

Duel Jaromíra Soukupa speciál.Volby do parlamentu proběhnou v říjnu a skrze politické spektrum zaznívají hlasy, že budou přelomové. "Bude to střet našeho hnutí s tradičními politickými stranami," naznačil lídr Hnutí ANO Andrej Babiš, v čem budou výjimečné. Osobně by ale v budoucnosti uvítal, aby se poměrný systém panující ve sněmovně změnil ve většinový.

Babiš v tom vidí šanci, jak se vypořádat s nespokojeností veřejnosti s politickou kulturou. "Možná je to naším systémem. Pokud bychom měli většinový systém vládnutí, tak by lidi přesně věděli, kdo sedí ve vládě a jaké mají výsledky. Poté mají pocit, že politici se starají jen sami o sebe a chodí za nimi jen před volbami," nastínil Babiš recept. 

S tím ale nesouhlasil místopředseda ČSSD Jan Hamáček. "Víte, ono říkat, že je špatná politická kultura, že lidé jsou naštvaní na politiku, to je klišé. Lidé si myslí, že se občanům nedaří tak, jak by se jim mohlo dařit. Růst ekonomiky se nepromítá do růstu mezd a platů. Možná proto, kdyby se lidem dařilo lépe v této oblasti, tak by byli méně naštvaní na politiku," oponoval Babišovi, že za nepopularitou politiků jsou spíše ekonomické důvody. K němu se přidali i další, kteří obhajovali současné rozdělení moci.

Úplně jiný pohled na věc nabídl ekonomický expert ODS Skopeček. Podle něho za zhoršeným míněním stojí současné vyjadřování ústavních činitelů a nastolování témat. "Vymizela důležitá témata. Z politiky se stal showbyznys. Vyhrává ten, kdo urazí oponenta víc. A to já považuji za hlavní problém toho, proč je ta nedůvěra tak vysoká. Stát neřeší vážná témata a každým zákonem ubírá kus svobody a leze lidem do života," dodal.

Úspěchy a neúspěchy jednotlivých stran

Andrej Babiš pochválil své hnutí hlavně za výběr daní. "Vláda byla úspěšná až do doby, kdy pan premiér zjistil, že má se mnou nějaký problém. Navýšili jsme třeba platy státních zaměstnanců," doplnil. Také připomněl zavedení zákonu o hazardu a snížení daní o 30 miliard.

K podílu na úspěších na ministerstvu financí se přihlásila i ČSSD prostřednictvím Hamáčka. "Já jsem rád, že finance jsou tak úspěšné, chci jen poukázat na to, že ministerstvo financí dělá to, na čem se dohodne vláda. Já to pokládám za úspěch celé vlády," doplnil s tím, že sociální demokraté splnili valnou většinu slibů. Ani ostatní zástupci se nezapomněli pochválit. KSČM vyzdvihla podíl na zrušení velké části poplatků ve zdravotnictví, Adamová se zase přihlásila ke změnám v rodinné politice.

Velká debata se rozhořela například o stavu školství a řešení nízkých platů pro učitele. 

Co zaznělo o platech učitelů a školství obecně

 

Andrej Babiš (ANO): Platy učitelů jsou velice nízké. Snažili jsme se je navyšovat, ale ty platy je potřeba navýšit asi až o 50 procent. Náš problém je, že dneska naše školství není schopno uspokojit trh práce. Máme hrozně moc vysokoškoláků, nemáme průmyslníky. Máme mnoho soukromých škol. Je otázka struktury, proč zemědělky průmyslovky jsou pod kraji. My potřebujeme dát větší kompetenci ředitelům ve školách.

Jan Hamáček (ČSSD): Když se daří zemi, tak se má dařit i občanům. Platy jsou opravdu zoufalé a zaostáváme za vyspělým světem. My jsme se snažili navyšovat platy učitelů, já jsem rád, že hnutí ANO podporuje růst dalších platů učitelů. My bychom chtěli, aby do roku 2020 měli učitelé 135 procent průměrného platu. Není to ale jen o platech. Nemyslím si, že je rozumné centralizovat regionální školství pod ministerstvo. Spíše potřebujeme absolventy, kteří mají potom uplatnění v průmyslu. Já jezdím po firmách, kteří si stěžují, že zoufale nemají pracovníky.


Jan Skopeček (ODS): Problém není v penězích. Problém je, že se nedostávají k učitelům. Průměrný vysokoškolák bere automaticky víc než 30 tisíc, u učitele je to naopak. Ten je pod 30 tisíci. Já si myslím, že je to strašná chyba. Problém je, že tak jak klesal demografický trend v republice, a tím pádem i počet dětí, současně nám neklesal trend na středních školách. Takže se dostanou na školy i žáci, kteří by se dříve nedostali.


Ivan Bartoš (Piráti) - Vzdělání je jedna z priorit Pirátské strany. Ani vědečtí pracovníci, ani vysokoškolští učitelé na tom nejsou o moc lépe. V Praze je ten příjmový medián vysokoškoláka 30 tisíc. Peníze nejsou jediný problém. Ředitelé by měli dostat větší kompetence. Musíme se bavit o vizi 2030 až 2040.

Ondřej Benešík (KDU-ČSL) - Máme za cíl docílit platu ve školství minimálně 130 procent průměrného platu. Vzdělání je naprosto klíčové pro úspěšnou společnost. Musíme se celosvětově inspirovat například ve Finsku.


Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) - 30 miliard do školství chybí a jsou potřeba. Odjíždí nám vlak. Ať jsou to už ty země jako Finsko, Singapur, ale vzdaluje se nám i Polsko. My nemůžeme vzdělávat děti pouze pro průmysl, ale potřebujeme, aby se oni byli schopni uplatnit i za desítky let. Oni musí umět spolupracovat, komunikovat, digitální gramotnost, kritické přemýšlení. Učitelé by měli být jedni z nejlépe placených zaměstnanců ve státní struktuře.

Vojtěch Filip (KSČM) -  Za slovy musí přijít činy. A ty činy nenastupovaly. My jsme pro to, aby se zvýšila částka do rozpočtu. Ten rozhodně není dostatečný. Jestliže se dohodneme na 130 procentech, bude to první krok. Vzdělání je investice do člověka a to je investice, která přináší největší efekt. KSČM podporuje zvýšení platu ve školství.

Autor: - mar -, - red -Foto: ČTK/Vostárek Josef, ČTK/Krumphanzl Michal, ČTK/Doležal Michal

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ