Bělobrádek: Uctil jsem oběti násilí jako správný křesťan

Vicepremiér a předseda vládní KDU-ČSL Pavel Bělobrádek při své pracovní návštěvě Bavorska uctil památku obětí násilí především jako předseda KDU-ČSL a jako křesťan. Podle tamního tisku navštívil v Mnichově Sudetoněmecký dům, kde k uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa položil věnec. Jeho čin kritizuje vedení KSČM, naopak TOP 09 ho chválí. Bělobrádkovo gesto ocenil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), upozornil však na historické souvislosti.

"S premiérem jsme domluveni nebyli, uctil jsem památku obětí násilí především jako předseda KDU-ČSL a křesťan," napsal Bělobrádek v textové zprávě zaslané ČTK. Zdůraznil také, že Sudetoněmecké krajanské sdružení i jeho představitel Bernd Posselt již dříve učinili gesto a vzdali se majetkových nároků.

"Taková gesta smíření, jaké učinil Pavel Bělobrádek, pomáhají zlepšovat vztahy a patří do sjednocující se Evropy počátku 21. století," uvedl premiér v tiskovém prohlášení. Zdůraznil ale, že vždy, když se připomíná památka obětí excesů divokého vyhánění, je třeba současně zdůraznit klíčový význam příčiny a následku v česko-německých vztazích. "Bylo to nacistické Německo, které rozbilo demokratické Československo a následně rozpoutalo druhou světovou válku," uvedl Sobotka. "Často smutné události jara a léta roku 1945 byly následkem Mnichova, světové války vyvolané Hitlerem, tragédií Lidic, Ploštiny, Terezína či Kobylis, celé šest let trvající bezohledné nacistické perzekuce a nesvobody," dodal.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že pokud se Bělobrádek poklonil odsunutým sudetským Němcům, považuje to za neúctu a výsměch obětem druhé světové války. "Měl by (Bělobrádek) vzdát úctu těm, kdo položili životy za naši svobodu, a ne těm, kteří nadšeně vítali Hitlera," uvedl Filip. Bělobrádka na Facebooku kritizoval i předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že jemu se Bělobrádkův krok jeví jako gesto smíření a má jeho podporu. "Toto gesto od místopředsedy vlády je na místě a myslím, že bychom měli hledat cestu k vzájemné komunikaci a definitivnímu smíření," řekl. "Je bohulibé a chvályhodné, uctí-li člověk nevinné oběti. Jako křesťan pak obzvláště, jsou-li obětí naší vinou," sdělil předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Předseda KSČM Filip chtěl vědět, zda Bělobrádek postupoval se souhlasem předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Podle europoslance ODS Jana Zahradila by měl premiér objasnit, zda Bělobrádek jednal se sudetskými Němci na základě své soukromé aktivity, nebo zda šlo o oficiální součást vládní návštěvy.

Mluvčí vlády Martin Ayrer sdělil, že Bělobrádkova cesta nebyla vrcholovou státní návštěvou, jejíž uskutečnění by schvalovala vláda. Proto se vláda ani nevyjadřovala k jejímu programu. "Pan Bělobrádek pana premiéra v Bavorsku v žádném bodu programu nezastupoval," uvedl mluvčí. Návštěva Sobotky v Bavorsku, která se plánovala na konec června, byla zrušena na žádost bavorské strany kvůli řecké krizi. Nyní se pro ni hledá nový termín, dodal Ayrer.

Bělobrádek uvedl, že jeho cesta měla především věcnou a odbornou rovinu, kdy jednal o spolupráci ve vědě a výzkumu. Setkal se se třemi bavorskými ministry a předsedou vlády také jako předseda strany. Probíral s nimi i další otázky, například migraci.

Podle sobotních informací regionálního deníku Oberbayerisches Volksblatt navštívil Bělobrádek jako vůbec první člen české vlády Sudetoněmecký dům v Mnichově, kde sídlí instituce Němců vysídlených z českých zemí. K uctění památky obětí poválečného odsunu Němců z Československa tam položil věnec, což list označil za "milník" ve vzájemných vztazích někdejších krajanů. V domě sídlí například Sudetoněmecké krajanské sdružení, archiv, nadace, noviny či výzkumný institut Collegium Carolinum.