Než si zažádáte o dávky pomoci v hmotné nouzi, obraťte se nejdříve na svého (i bývalého) manžela nebo manželku, na své děti, pokud už vydělávají, případně na majetnou babičku či dědečka. Stát se totiž chystá ušetřit i intenzivnějším využíváním zákonem dané vyživovací povinnosti.
Až příště přijde na obecní úřad žadatel o dávky pomoci v hmotné nouzi, bude muset nejprve prokázat, že se snažil vylepšit si svou ekonomickou situaci všemi legálními způsoby. Tedy i požadováním výživného od osob, které vůči němu mají vyživovací povinnost. Tu mají vůči sobě manželé a registrovaní partneři, a to současní i bývalí. Dále zákon o rodině stanoví vzájemnou vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi a potomky a předky, tedy prarodiči a vnoučaty.
Už dnes některé úřady zejména po důchodcích požadují, aby si nejprve zažádali o soudní stanovení výživného od svých potomků. „Teprve v případě, kdy výživné stanoveno není, nebo i po jeho stanovení příslušný úřad dávku přizná," popisuje praxi odborník na rodinné právo a výživné Miroslav Zeman. A takovýto postup se podle plánu ministerstva práce a sociálních věcí má stát pravidlem.
„Výplata dávek bude posuzována na základě příjmové situace nejenom konkrétní osoby v hmotné nouzi, ale i dalších osob, které k ní mají vyživovací povinnost. Cílem je podpořit odpovědnost v rámci rodiny a upřednostnit ji před odpovědností státu," avizoval ministr Jaromír Drábek.
Stát jako nejzazší řešení
Dosud soudy zdaleka nejčastěji rozhodovaly v případech výživného od rozvedeného rodiče na děti, s nimiž nežije ve společné domácnosti. Takových případů jsou ročně tisíce, zato lidí, kteří požadují výživné po svém (bývalém) manželovi, manželce, partnerovi či dalších rodinných příslušnících, jsou pouze desítky. Podle Drábka to je ale jen nedostatek dosavadního systému, který je třeba napravit. „Nemůžeme chtít, aby stát nahrazoval v této funkci rodinu, je to vždy primárně její úkol postarat se o své členy, stát má pomoci tam, kde rodina není schopna plnohodnotně a z objektivních příčin svou funkci zastat," myslí si ministr.
Aby se přiznání dávky zbytečně neprotahovalo, nebudou orgány pomoci v hmotné nouzi čekat až na vynesení rozsudku. „Samotný fakt, že osoba požádá o stanovení vyživovací povinnosti, znamená, že tato osoba projevila snahu o zvýšení příjmu vlastním přičiněním - uplatnila nárok -, a je tedy možné tuto její snahu při rozhodování o nároku na dávku vzít ihned v úvahu," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Táňa Švrčková z ministerstva. Po vynesení soudního rozhodnutí by úřad ekonomickou situaci žadatele znovu přezkoumal. V případě, že by se díky přiznanému výživnému dostatečně zlepšila, mohl by o nárok na dávku přijít.
Sankce pro nemakačenky a neplatiče
Vedle většího zapojení rodinných příslušníků plánuje ministerstvo zpřísnit hodnocení žadatelů o pomoc v hmotné nouzi. Minusové body dostanou lidé, kteří hrubě porušují pracovní kázeň nebo opakovaně dávají výpovědi bez vážných důvodů. Obdobné sankce ministerstvo chystá i pro neplatiče alimentů na děti.
Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi by měla vejít v platnost začátkem příštího roku. „Lze předpokládat, že tato opatření přinesou dílčí úspory nákladů na dávky ze státního rozpočtu," počítá ministerstvo, výši úspor však neupřesnilo.
