Co po pádu vlády? Topolánek může vládnout do června

Vyslovení nedůvěry vládě nemusí znamenat definitivní konec Topolánkova kabinetu. Šéf ČSSD Jiří Paroubek vládě nabízí, aby v demisi úřadovala až do konce českého předsednictví EU, tedy do letošního června. Vedení ODS to již dříve odmítlo.

Do června je podle Paroubka prostor pro dohodu na úřednickém kabinetu. Šéf ČSSD zcela odmítl možnost, že by se sociální demokracie podílela na vládě spolu s ODS.

Předčasné volby jsou podle něj možné nejdříve na podzim, do té doby by se mohli zákonodárci shodnout na novém volebním zákoně. "Budeme jednat o přijetí takového ústavního zákona a to vyžaduje určitý čas, podle našich propočtů asi tři měsíce," řekl Paroubek.

Do toho nepůjdeme

"My do vlády s touto zprofanovanou koalicí prostě nepůjdeme, jsme připraveni hovořit o podpoře vlády odborníků, která dokáže řešit dopady krize," dodal Paroubek.

ČTĚTE TAKÉ: Vláda Mirka Topolánka právě padla. Rebelové ji potopili
                        Hlavní témata, kterými se zabývala Topolánkova vláda

Topolánek očekává, jak uvedl v pondělí, že ho prezident znovu pověří sestavením nového kabinetu jako šéfa strany, která vyhrála volby. Kdyby se nepodařilo sestavit většinovou nekomunistickou vládu, ODS by podle premiéra odmítla úřednické či polopolitické vlády, které navrhuje ČSSD, a byla by pro předčasné volby letos v létě.

"Beru toto hlasování na vědomí a budu se chovat přesně podle ústavy," uvedl po oficiálním vyhlášení výsledků hlasování premiér Mirek Topolánek. Nyní tedy předloží demisi vlády prezidentovi. Pak budou následovat jednání o novém kabinetu.

Zelení budou po vyslovení nedůvěry vládě usilovat o co nejrychlejší uspořádání předčasných voleb. Novinářům to řekl předseda Martin Bursík. Šéf druhé menší koaliční strany KDU-ČSL Jiří Čunek neprozradil, jaký postoj jeho strana zaujme. Oba očekávají, že se do situace vloží prezident.

Co bude dál?

Vláda musí podat demisi. Podává ji předseda vlády do rukou prezidenta republiky. Úřaduje však do té doby, než je jmenován nový kabinet. Prezident republiky nejprve jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh poté ostatní členy kabinetu (prezident není vázán žádným termínem, dokdy musí premiéra jmenovat).

Vláda musí do 30 dnů od jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat ji o vyslovení důvěry. Pokud vláda důvěru nezíská, prezident jmenuje nového premiéra a jeho ministry a tato vláda znovu do 30 dnů požádá sněmovnu o důvěru.

Když ani druhý kabinet u poslanců neuspěje, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh šéfa Poslanecké sněmovny. V případě, že ani tato vláda nezíská do 30 dnů od poslanců důvěru, může prezident sněmovnu rozpustit a do 60 dnů pak následují předčasné volby.

ČTĚTE TAKÉ: Topolánek zaskočil Juščenka, zrušil setkání
                        Body pro vládu. Raninec, Klas, asi ani Hovorka ji nepotopí

Při hlasování o nedůvěře se k opozici připojili i čtyři poslanci, kteří byli zvoleni na kandidátkách koaličních stran, díky nim získala potřebných 101 hlasů.
Proti kabinetu hlasovali Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková. Opozici se podařilo vyslovit nedůvěru vládě poprvé v samostatné historii České republiky.

Foto: Robert Zlatohlávek