Trumpův apel
Dvě procenta na obranu? Podle většiny politiků to není reálné

Zástupci politických stran nepovažují za reálné, aby Česko už od ledna příštího roku zvýšilo své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu, jak na summitu NATO požadoval americký prezident Donald Trump. Na dotaz ČTK většinou upozornili na to, že armáda není smysluplně schopná absorbovat ani peníze, které má v rozpočtu nyní, a že akvizice je třeba připravovat v horizontu několika let. Hnutí SPD s navyšováním výdajů na obranu na dvě procenta HDP nesouhlasí vůbec.

Původním cílem pro dosažení dvou procent HDP byl rok 2024, s kterým podle premiéra Andreje Babiše (ANO) Praha i nadále počítá. Poslanec Jan Lipavský (Piráti) napsal, že Trumpovy požadavky žijí stejně jako sám americký prezident zcela mimo realitu. "Ekonomicky ani technicky navyšování rozpočtu na obranu v tomto masivním a radikálním měřítku reálné není. A pak už je jedno, jestli se bavíme o čtyřech procentech do tří let nebo dvou procentech do pěti měsíců," uvedl.

Resort by nedokázal takto masivní nárůst financí pojmout, upozornil Lipavský. Obdobný názor má další člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). "Není to pouze o tom vyčlenit ta procenta, ale také o tom je smysluplně utratit. Není to o tom, že si vzpomenete a utratíte více peněz. Když připravujete větší akvizice, je to v řádu let," konstatoval. Zdůraznil, že je pro větší rozpočet armády a její rychlejší přezbrojování, musí ale jít o připravené projekty.

"Vzhledem k tomu, že se čekalo v zásadě jen na to, s čím na summit přijde prezident Donald Trump, tak bych spíš řekla, že vše šlo podle očekávání," poznamenala předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) k průběhu summitu. Nic průlomového podle ní setkání nepřineslo. Uvítala, že se nezopakovalo jednání skupiny G7, které skončilo rozmíškou mezi Trumpem a dalšími účastníky. Doufá v to, že Trump bude při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zachovávat jednotu NATO. Zvýšení výdajů na dvě procenta Černochová podporuje. Od ledna by podle ní ČR své výdaje navýšit mohla, ale rozpočet s ničím takovým nepočítá. Připomněla, že obrana není schopna utratit současný rozpočet, natož zhruba dvojnásobný.

Okamura to považuje za špatné řešení

Prezident Miloš Zeman se podle ředitele zahraničního odboru Pražského hradu Rudolfa Jindráka přihlásil k závazku dosažení dvou procent HDP. Považuje ho za důležitý, je podle něj třeba, aby byla armáda vybavena moderními zbraněmi. Poznamenal, že se ČR zavázala k postupnému zvyšování výdajů na dvě procenta do roku 2024 a aliance je s tímto postupem srozuměna. Jindrák připomněl, že ČR nebyla adresátem dopisu, ve kterém Trump některé spojence vyzýval k navýšení peněz na obranu. Aby ČR dávala dvě procenta už od ledna je podle Jindráka nerealistické nejen z pohledu uvolnění částky, ale i kvůli legislativnímu procesu zadávání veřejných zakázek.

Ani poslanec Jan Řehounek (ANO) nepovažuje dvě procenta od příštího roku za reálná. "Armáda ČR není, bohužel, schopna nyní absorbovat ani to, co je nyní v rozpočtu, natož dvě procenta. Postupně věřím, že se zlepší," konstatoval. Ve středečním komentáři k summitu NATO uvedl, že prioritu v Česku vidí v přípravě zakázek tak, aby byla armáda schopna absorbovat postupný nárůst.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie podle svého předsedy Tomia Okamury považuje navýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP za špatné řešení a nesouhlasí s ním. "Česká armáda potřebuje především změnit svoji koncepci, musí se změnit z malého a drahého expedičního sboru na armádu, která je určena primárně k obraně ČR a jejích hranic," řekl Okamura.