Západ si bude muset zvyknout, že svět se už nebude řídit podle něj. Pro Evropu však reálnou hrozbu nepředstavuje islám, ale nevypočitatelné Putinovo Rusko, popsal v rozhovoru pro časopis TÝDEN měnící se světové uspořádání politický geograf Michael Romancov.
Jak se změní svět v nejbližší době, máme se bát?
Oblasti, které Evropa vymodelovala do dnešní podoby, typicky Afrika nebo značná část Asie, kterým vtiskla zdánlivě racionální, stabilní formu, se začínají měnit do něčeho, co bude lépe korespondovat s místní realitou. Proces je samozřejmě násilný, ale podobně krvavé byly podobné přechody i v Evropě před evropskou integrací, a proto by nás to nemělo překvapovat, byť nás mnoho z toho bude šokovat.
Bude islám riziko v Evropě? Přes všechna ujišťování, že se jedná o malou menšinu, jde v některých zemích o desetinu populace - to už není málo.
Evropa historicky vždycky byla politickou laboratoří. Koneckonců projekt EU je politickou laboratoří. Představme si, že bychom se vrátili do dob kardinála Richelieua, který snil o sjednocené Francii a prostřednictvím jednoho jazyka její prostor začal integrovat. Kolik jeho současníků to asi bralo jako fantasmagorický plán? Dnes máme tu výhodu, že uvažujeme v atmosféře pluralitních, otevřených společností, které dokážou nejefektivněji reagovat na výzvy a problémy, a proto si s tím dokážeme poradit, byť to bude obtížné.
Povzbudí poslední teroristické útoky evropské teroristické organizace?
Myslím, že by k tomu mohlo dojít za předpokladu, že požadavky a cíle, které tyto organizace měly, by nešly ošetřit jinak. A to se změnilo. IRA nebo ETA byly nejaktivnější v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy dostávaly podporu z Východu. V okamžiku, kdy se Východ rozpadl a na Západě se atmosféra změnila, se ukázalo, že politickým jednáním lze požadavky prosadit daleko efektivnějším způsobem. Tak to v současnosti vnímá drtivá většina Evropy. A velké odmítnutí násilí, které jsme viděli po teroristických útocích napříč celou Evropou, tomuto nasvědčuje. Samozřejmě, za pět let ta situace může být jiná. Ale v této době nevzniká v Evropě podhoubí pro to, aby tady mohla vzniknout úspěšná a nebezpečná teroristická organizace. Zdůrazňuji - teď. Pro Evropu je však větším nebezpečím než islám nebo ETA putinovské Rusko.
V čem je Rusko hrozba?
Pro Rusko je neakceptovatelné, že by bylo jedním z mnoha. Potřebuje být nejvýš. Je tak velké, že si to začne vynucovat. Chce mít svůj vlivový prostor, o kterém bude rozhodovat. A říká: západní Evropa má také svojí vlivovou zónu, kterou je Evropská unie a NATO.
Proč není odvaha sáhnout do hranic narýsovaných v roce 1945? Ukrajinský nebo balkánský konflikt by to možná vyřešilo.
Fascinace 45 je daná dvěma fenomény. Za prvé - byl to ten největší konflikt v historii lidstva. Ta kumulativní ničivá energie byla obludná. Za druhé - stabilita hraniční soustavy byla domluvena třicet let po válce v Helsinkách, kde bylo jasně řečeno, že stabilita hraniční soustavy je něco, na čem Evropa staví. První změna, která proběhla - sjednocení Německa, byla provedena na základě dohody mocností. Všechny ostatní, včetně rozpadu ČSFR, proběhly uvnitř mezinárodně uznaných hranic a odrážely existující administrativně-správní strukturu. Prvním porušením pravidla je až ruské ovládnutí Krymu. Posvátná kráva, tedy hranice, najednou byla ignorována. Rusku to v krátkodobém výhledu nejspíš projde, ale možná stojíme na prahu nové transformace hraniční soustavy.
Není to návrat,v globálním měřítku, ke "koncertu velmocí", který tady byl před sto padesáti lety?
Ano, o tom se hodně mluví, zejména evropskou optikou to dává smysl, protože s takovým uspořádáním máme v zásadě pozitivní historickou zkušenost. Otázka však je, jestli něco takového budou ochotní akceptovat i ostatní.
Tehdy spolu koncertovaly země, které byly na stejné hodnotové úrovni.
Přesně tak. Monarchie měly společný cíl, stabilitu dynastického pořádku, a to je přesně ono: jestli se pro vznikající či modifikovaný systém podaří nalézt společného jmenovatele.
Sto let zpátky byla Evropa na prahu zániku monarchií, a samozřejmě vůbec celý svět vypadal dramaticky jinak. Jaká bude Evropa za sto let?
Vstupujeme do období, kdy se hlasitě a rovnoprávně budou o svoje hlasy hlásit Indové, Číňané a další. A ti mají svoje vlastní vzory a představy, které reflektují jejich kulturu, civilizaci. V tomto ohledu éra bílého muže končí. Blízký východ je teď asi nejviditelnějším prostorem, kde je možné vidět, jak se proměňuje svět, ve kterém jsme si zvykli žít. A je přirozené, že to Evropa, potažmo Západ, má tendenci vnímat jako něco zásadního, jako blížící se katastrofu.
* Je Islámský stát reálná hrozba, které se má Evropa bát?
* Právě přistěhovalectví Evropa očividně nezvládla. Kde udělala chybu?
* Komu náleží úloha "světového policajta"?
* Proč jsou české politické elity prorusky orientované?
Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek si můžete přečíst v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které vyjde v pondělí 19. ledna.
