Stratcom summit
Generál Pavel: Ruská propaganda je moc sofistikovaná

Rusko disponuje sofistikovanou a cílenou propagandou proti členským zemím NATO. Má zpracovánu analýzu cílových skupin v jednotlivých zemích. Ví, na koho se v nich může spolehnout a co na koho platí. Při čtvrtečním setkání s novináři během konference Stratcom summit věnované boji s dezinformacemi to řekl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Dále se vyjádřil i k možnosti zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a vyjádřil se k Turecku.

Poznamenal, že Rusko neuvažuje o válce se západem. Je si podle Pavla vědomo toho, že stále není ve stavu, aby mohlo být "věrohodným konkurentem" pro alianci.

Na čtvrteční konferenci zabývající se dezinformacemi proti členským státům NATO, kterou pořádá think-tank Evropské hodnoty, přijely desítky expertů. Radili se, jak proti podobným operacím bojovat.

Během setkání s novináři se Pavel shodl s ministrem vnitra Milanem Chovancem, že ruská propaganda je zaměřená odlišně na jednotlivé alianční země. Podle Pavla proto musí být přístup k ní také v každé členské zemi jiný.

"Ruská propaganda je velmi sofistikovaná, velmi cílená. Udělali velmi šikovně analýzy cílových skupin v jednotlivých zemích. Mají velmi dobře identifikované prostředí, kdo jsou aktéři, hráči, se kterými mohou počítat, do jaké míry s nimi mohou počítat, co na koho platí," podotkl Pavel. Dodal, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se podařilo stát transformovat po vzoru tajné služby. "Takže i metody, které stát používá, jsou často podobné metodám zpravodajských služeb," řekl.

Propaganda využívá deziluze

Podle Chovance ruská propaganda umně využívá například deziluze evropských občanů z Evropské unie. Poznamenal, že v budoucnu ale k podobnému nástroji mohou sáhnout i jiné státy, třeba Čína, nebo i velké korporace.

Podle Pavla ale ruský postoj nesměřuje k válce se západními zeměmi. I když má Rusko mnohem schopnější armádu než před 15 lety, stále není ve stavu, "kdy by mohlo být věrohodným konkurentem pro alianci", řekl s tím, že si je toho ruské vedení vědomo. Proto často hrozí použitím jaderných zbraní, které mají nahradit jeho slabiny v oblasti konvenčních sil. "Ve skutečnosti Rusko neuvažuje o tom, že by měla být válka, protože by to v principu byla válka jaderná," dodal Pavel.

Rusku se ale podle něj hodí vytváření vnějšího nepřítele, protože to umožňuje přežít současnému režimu. "Přežití režimu ve stavu, jaký je teď, je hlavní motivací současného ruského vedení," podotkl.

Chovanec vyjádřil obavu z chudnoucího Ruska, které se snaží svůj ekonomický konec odtlačit co nejdál. "Obávám se, že ten ekonomický konec je blíž, než se zdá. Pak je třeba najít vnějšího nepřítele," řekl ministr. Zároveň se během setkání s novináři vyslovil pro pokračování sankcí uvalených na Rusko po anexi Krymu.

Znepokojující vývoj v Turecku 

Kvůli vývoji v Turecku podle Pavla existují důvody ke znepokojení. Turecko ale podle něj dodržuje své alianční závazky a situace není tak daleko, aby se mělo uvažovat o jeho vystoupení z aliance. Vyjádřil se i k možnosti zvolení Donalda Trumpa, který kritizoval NATO, americkým prezidentem. Předvolební rétorika podle něj bývá odlišná od skutečné politiky.

Pavel ve čtvrtek k otázce vývoji Turecka po nedávném puči poznamenal, že "můžeme být samozřejmě znepokojeni vývojem v Turecku". "A myslím, že v řadě věcí právem, protože ne všechna opatření, která dnes turecká vláda a turecký prezident provádějí, jsou v souladu s tím, co považujeme za demokratické," řekl. Na druhou stranu ale Turecko podle něj stále jako člen NATO plní své alianční závazky.

"Jsou tady určité důvody, především v politické části, ke znepokojení, ale není situace tak daleko, že bychom měli uvažovat o případném vystoupení Turecka z aliance nebo o případném větším prohloubení vztahů mezi Tureckem a Ruskem," dodal Pavel. Sbližování s Ruskem je podle něj mnohem více spíše o vytvoření určitého tlaku, aby si Turecko zlepšilo svou vyjednávací pozici, než o skutečném spojenectví. "Protože Turecko si je dobře vědomo výhod, které mu plynou ze členství v alianci," poznamenal Pavel.

Své pochybnosti nad vývojem v Turecku vyjádřil na konferenci i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). "Můžu mít tisíc pochybností, co se tam stalo, když po puči máte za tři dny k dispozici seznamy 55 tisíc pučistů. To je pro mě prapodivné," řekl s tím, že "jednou se třeba dobereme nějaké pravdy".

Pavel také odmítl to, že by mělo být případné zvolení Trumpa hrozbou pro NATO. V březnu Trump známý kontroverzními výroky mluvil o tom, že NATO, které vzniklo jako protiváha sovětské moci, je překonané. V červenci pak naznačil, že USA nemusí přispěchat k obraně napadených aliančních členů, kteří neodvádějí dostatek peněz na armádu. "Předvolební rétorika se většinou liší od toho, jaká pak politika ve skutečnosti je," řekl Pavel.

Trump by se podle něj musel po zvolení vejít "do určitého rámce", který je už ve Spojených státech nastavený. Možná by tak došlo ke změnám v postoji USA, ale ne tak dramatickému, jak Trump v kampani říkal, dodal český generál. Zároveň poznamenal, že s částí argumentů Trumpa souhlasí. A to především v tom, že by se evropské členské státy měly více podílet na společné obraně.